Zvolit správnou technologii zpracování půdy není jednoduché. Pomineme-li legislativu a různá omezení, má na ni vliv i řada dalších faktorů. Je třeba přihlédnout ke změnám klimatu, typu půd, reliéfu krajiny, úhrnu srážek a stále více i ekonomice. Na rodinné farmě ve Vatíně opustili před lety tradiční orbu a přešli k bezorebnému zpracování půdy, respektujícímu současné trendy.
Farma Ing. Jaroslava Hajátka v obci Vatín v okrese Žďár nad Sázavou je typickou rodinnou farmou. „Hospodařit jsme začali v roce 1993, kdy jsem po své tetě zdědil 17 ha zemědělské půdy a 1,5 ha lesa,“ vzpomíná Ing. Hajátko a pokračuje: „Posléze jsme od strýce odkoupili také statek. Nejdříve jsme hospodařili na původní výměře, později jsme koupili nebo pronajali další půdu. Dnes hospodaříme na 136 ha orné půdy a čtyřech hektarech luk.“
Specializace na brambory
„Naší specializací od samého počátku je pěstování brambor. Začínali jsme namáhavou cestou s velkým podílem ruční práce, dnes je již technologie jejich pěstování kompletně mechanizovaná, od naorávání, prosévání a sázení přes sklizeň, třídění a automatické vážení až po balení a paletování. V našem osevním postupu je bramborám celkem vyhrazena třetina výměry. Hlavním produktem jsou konzumní brambory, včetně odrůd vhodných na uskladnění, přibližně čtvrtina plochy je vyčleněna pro množení pro firmu Europlant šlechtitelská, spol. s r.o. Na šesti hektarech pěstujeme brambory, hlavně rané, i v ekologickém režimu. Dalšími plodinami v osevním postupu jsou sladovnický ječmen, ozimá pšenice, řepka a mák,“ popisuje rostlinnou výrobu farmář.
Nově chov prasat
Od loňského roku provozují Hajátkovi ve Vatíně také živočišnou výrobu. Poté, co koupili objekt bývalého vepřína, obnovili chov prasat na výkrm. V jednom turnusu mají kolem 120 kusů, tak aby byli schopni nabízet prasata po celý rok. Selata nakupují a dále vykrmují do jatečné váhy 130 kg, přerostlé kusy prodávají individuálně koncovým zákazníkům. Do budoucna plánují využít část objektu stájí také pro výkrm skotu s následným prodejem masa ze dvora. Zemědělskou výrobu doplňují ubytovací služby v rodinném agro penzionu.
Od orby ke kypření
Půdy na pozemcích farmy jsou těžké hlinité až jílovitohlinité půdy. Od počátku tvořila základ zpracování půdy orba. „Když jsme provozovali pouze rostlinnou výrobu, vyměňovali jsme veškerou slámu za chlévský hnůj, kterým hnojíme především pod brambory. Dnes máme díky živočišné výrobě už i vlastní hnůj. Dlouhá léta jsme celou výměru orné půdy orali a orbou zapravovali i veškerý hnůj,“ vrací se do historie farmář a pokračuje: „Před několika lety jsme se rozhodli zásadně změnit způsob zpracování půdy a přejít na bezorebnou technologii. Mělo to své důvody. Hlavním bylo nedokonalé zapravení hnoje pluhem. Pluh ho z velké části zaklopil do spodní vrstvy a k nastartování důležitých procesů a života v půdě docházelo s velkým zpožděním. Druhým negativem orby bylo vytvoření zhutněné, nepropustné vrstvy půdy v hloubce orby. V současné době tedy neoráme, snažíme se v souladu s moderními poznatky s půdou hýbat co nejméně a nezhoršovat poměr uhlíku a dusíku v půdě.“
Výběr nové techniky
Prvním krokem na cestě k jiné technologii zpracování půdy byl nákup podrýváku, kterým Ing. Hajátko nahradil orbu. Pro finální přípravu před setím pak používal kompaktor. Byl to posun, ale dokonalý tento systém také nebyl. Bylo třeba najít optimální radličkový stroj, který převezme hlavní roli při zpracování půdy. Na podzim roku 2021 se Ing. Hajátko rozhodl vyzkoušet v rámci výběrového řízení na novou techniku pro zpracování a přípravu půdy po sklizni zajímavý stroj. Zapůjčil si kombinovaný kypřič Kuhn Performer 3000 s pracovním záběrem tři metry. Stroj dodala společnost AGROCENTRUM ZS s. r. o. Kypřič farmáře zaujal, a tak si ho půjčil ještě na jaře loňského roku. Performer se osvědčil i při jarní přípravě půdy, a tak se po krátké době na farmu již definitivně vrátil a stal se hlavním strojem pro základní zpracování půdy na farmě.
Celý článek vyšel v únorovém Farmáři.*
