Zemědělská technika bude bezesporu i nadále klíčovým faktorem k zajištění udržitelné zemědělské produkce, zejména v podmínkách měnícího se klimatu. Ze zemědělských strojů se již v současnosti stávají komplexní systémy pro snímání a monitorování množství užitečných dat nejenom o samotné činnosti stroje, ale také o vlastnostech okolního prostředí (půda, rostliny, mikroklima, interakce s hospodářskými zvířaty atd.).
Tato data mohou sloužit nejenom ke zkvalitnění práce samotných zemědělských strojů, ale také ke zkvalitnění celého procesu výroby v zemědělském podniku. Pro potřeby zemědělství jsou tak k dispozici zcela nové informace, které doposud neexistovaly. Získaná data mohou také sloužit pro hodnocení plnění Evropských směrnic. Nové poznatky z oblasti vědy a výzkumu, sociální změny a očekávání nebo měnící se přirozené rámcové podmínky, definují nové cíle pro zemědělskou produkci. Intenzifikace v zemědělství stála vždy na počátku výrazných společenských změn a rozvoje dalších hospodářských odvětví. Zpětně se průmyslový pokrok vracel do zemědělské výroby v podobě výkonnějších strojů, energetických a materiálových vstupů.
Mechanizace zemědělské výroby je všeobecně považována za jeden z největších úspěchů 20. století. A také v podmínkách 21. století se vývoj v oblasti technologií a techniky promítá do všech odvětví lidské činnosti včetně zemědělství. Tento trend je v odborné i vědecké komunitě označován termínem zemědělství 4.0. Jeho hlavními znaky jsou prvky automatizace a robotizace s přímou vazbou na bioekonomickou oblast. Pouze provázanost celého systému a uplatňování nejnovějších vědecko-výzkumných poznatků, může posílit rozvoj technologií šetrných k životnímu prostředí, zajistit potravinovou udržitelnost a soběstačnost, posílit omezování spotřeby nerostných surovin a fosilních paliv při současném zachování tempa hospodářského růstu. Zemědělství tak prochází proměnou, která mění zaběhlé postupy a umožňuje dosahování intenzivní produkce při minimalizaci vstupů.
Příslib přesného zemědělství – nižší spotřeba a navýšení produkce oslovil řadu zájemců, ale stále převládá obava týkající se schopnosti používat data k nalezení nejlepšího řešení, a to vzhledem ke složitému prostředí, jakož i dlouhému výrobnímu cyklu v zemědělství. Přes značný pokrok zůstává zásadní otázkou výběr dat, jejich interpretace, implementace i efektivní využívání. Podpora těchto technologií, jejich postupné zavádění, první reálné uplatnění polních robotů, celá řada dalších změn a současná podpora ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity činí z těchto aktivit hmatatelnou realitu naší nadcházející budoucnosti.
Více v článku doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D., v týdeníku Zemědělec.*
