Postřikovače rozdělujeme na nesené, nástavbové, tažené a samojízdné. Nesené a nástavbové modely využívají podvozek energetického prostředku. Tažené a samojízdné postřikovače mají vlastní podvozek. Konfiguraci podvozku volíme s ohledem na období, v němž vlastní aplikaci provádíme.
V případě předseťové aplikace, aplikace po zasetí a v ranných fázích růstu využíváme při jízdě nízkotlaké pneumatiky. Při jízdě v kolejových řádcích vzrostlých plodin či ošetřování porostů řádkových kultur volíme různá kultivační kola. Zásadní roli hraje rozchod kol, který u tažené techniky koresponduje s rozhodem kol trakčního prostředku. Samojízdné postřikovače a nosiče nástavbových postřikovačů nabízí v rámci komfortní výbavy hydraulické nastavení rozchodu kol. Mezi speciálními samojízdnými zástupci nalezneme rovněž modely určené pro práci ve vzrostlých porostech kukuřice, čemuž odpovídá jejich světlost. Tažené modely se kromě jednonápravových zástupců nabízí v provedení se dvěma a třemi osami.
Nesené a tažené postřikovače agregujeme s kolovými traktory a různými nosiči nářadí, jejichž podvozek odpovídá půdním podmínkám a stavu ošetřovaného porostu. S ohledem na jízdu ve vzrostlých porostech je limitujícím faktorem světlá výška podvozku energetického prostředku. Z daného důvodu se na některých trzích dodávají kolové traktory se speciálním podvozkem, který zvyšuje světlou výšku. V praxi půjde o situace, kdy se na farmě nebo v zemědělském podniku do určitých fází růstu využívají standardní soupravy kolových trakčních prostředků s nesenými a taženými modely a k ošetření rostlin ve vyšších růstových fázích objednávají služby vybavené samojízdnou technikou. Klasické traktory mají zpravidla řízení kol pouze přední nápravy, zatímco systémové nosiče nabízí v řadě případů řízení všech kol. Tato vlastnost usnadňuje otáčení na souvratích a eliminuje poškození porostu. Zejména pro menší výměry jsou určeny klasické nesené postřikovače, ale i v těchto případech je trendem postupný přechod k postřikovačům taženým, jejichž výrobci nabízí jednodušší varianty pro práci na menších výměrách.
Tažené modely se v základních řadách nabízí s jednou, podle kategorie pevnou nebo odpruženou nápravou. Trendem je využití pneumatického odpružení. Dále volíme mezi pevnou a řiditelnou nápravou, přičemž druhá z obou možností přísluší především modelům středních a vyšších tříd. Jak již bylo řečeno, tažené postřikovače agregujeme prostřednictvím tažné oje, která se nabízí v závislosti na typu a výrobci jako pevná nebo řiditelná. V praxi se můžeme setkat s různými kombinacemi – pevnou ojí a pevnou nápravou, dále pak řiditelnou ojí a pevnou nápravou nebo naopak pevnou ojí a řiditelnou nápravou. Zejména u dvounápravových postřikovačů přichází ke slovu kombinace řízené oje a řízené zadní nápravy.
Samojízdné postřikovače se vyrábějí ve dvou- a třínápravovém provedení, přičemž druhou z obou možností můžeme označit za ojedinělou. Dvounápravové modely se nabízí jako jednoúčelové postřikovače i jako nosiče postřikovacích nástaveb. Třínápravové modely jsou zpravidla k dispozici jako nosiče nástaveb. Nabídka dvounápravových postřikovačů zahrnuje zejména modely s řízením všech kol, přičemž kola obou náprav mají stejný rozměr kol. Daná konfigurace podvozku nabízí také režim psího kroku, kdy se postřikovač pohybuje směrem vpřed a v každé stopě se odvaluje jedno kolo.
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v říjnovém Farmáři.*
