Aplikační technika HORSCH Leeb je mezi zemědělci dobře známa. Jednou z akcí, na níž se s ní mohli seznámit byl podzimní polní den pořádaný společností LUKROM, spol. s r. o. Příjemným zpestřením dne bylo vystoupení zástupce vedení společnosti HORSCH Leeb Applications GmbH Theodora Leeba.
Prezentaci aplikační techniky obohatilo vystoupení zástupce vedení společnosti HORSCH Leeb Applications GmbH Theodora Leeba, který se zmínil o novinkách a okomentoval situaci jak na současném trhu, tak ve vývoji techniky i v její výrobě. Rozebral i trendy a směr vývoje postřikové techniky. Výrobce zvyšuje kapacitu výroby, závod v Landau, který se rozkládá na ploše 12 000 m2, rozšíří nová výrobní plocha s rozlohou 16 000 m2 budovaná investicí 25 mil eur. Theodore Leeb také zmínil určitý rozpor mezi snahou o evropskou potravinovou soběstačnost a Green Dealem. Do roku 2030 je třeba docílit 50% úspory chemických prostředků, 25 % ploch musí přejít do bio režimu, což znamená pokles výnosů na polovinu. Dále je třeba také snížit množství hnojiv. A jak na tuto skutečnost nahlíží ve firmě Leeb? Budoucnost vidí ve dvou směrech vývoje. V tom prvním musí šlechtitelé přijít s novými odrůdami, budoucnost má i CRISPR/Cas a genové inženýrství, které by dokázalo zkrátit dobu šlechtění nové odrůdy ze současných 8 až 10 let na 2 až 3 roky.
Druhým směrem vývoje jsou nové technologie ve výrobě techniky. Je to například pásový postřik prostřednictvím klasického postřikovače, který navazuje na precizní setí. Pásový postřik přinese úsporu chemických prostředků 50 až 60 % a lze jej kombinovat s mechanickým pletím. Úsporu může přinést také spot spraying, tedy individuální detekce rostlin pomocí kamerového systému. U klasického postřikovače s tryskami po 50 cm má ale význam pouze tehdy, jsou-li rostliny plevele od sebe vzdáleny dva a více metrů. A to je v praxi málokdy.
Vývojáři firmy Leeb také pracují na autonomních systémech, kdy bude mít obsluha již funkci pouze kontrolní, a samozřejmě také na dnes tak často zmiňovaném využití umělé inteligence. V současné době vylepšují například systém pro rozpoznání cukrovky, kdy jsou postřikovačem ošetřeny pouze ostatní rostliny.
Pro detailní představení pořadatel vybral jeden tažený a jeden samojízdný model. Jako první se představila dvojice strojů – tažený postřikovač HORSCH Leeb 6 LT společně s nesenou plečkou Transformer 6 VF. Tyto stroje demonstrovaly chemickou ochranu rostlin v kombinaci s mechanickou likvidací plevelů. Tažený postřikovač HORSCH Leeb 6 LT vybavený řízenou nápravou byl v hlavních parametrech a výbavě shodný se samojízdným postřikovačem HORSCH Leeb 6.300 PT, který s ním stál na předvadišti. V souvislosti s těmito postřikovači však bylo zmíněno různé osazení ramen tryskami (v souvislosti s dosahováním konstantní dávky v průběhu postřiku). Samojízdný stroj byl vybaven systémem Auto Select, který přepíná a sdružuje trysky na držáku v závislosti na dávce a rychlosti. Tažený předváděný model 6 LT byl naopak osazen pulzními tryskami. Regulaci průtočného množství v tomto systému řeší pulzní ventily pracující ve frekvenci 20 Hz – každá tryska se tedy 20x za vteřinu otevře a zavře. Každá tryska je v tomto systému řízena individuálně. Řídicí jednotka určuje, jak dlouho bude tryska v daném intervalu otevřena a zavřena. Tlak v trysce je konstantní. Systém pracuje v rozmezí rychlostí 5 až 20 km/h. Vyžaduje menší počet trysek, zajistí konstantní dávku i v zatáčkách, lze vypínat sekce po 50 cm (vzdálenost trysek) a nabízí možnost variabilní dávky po jednotlivých sekcích. Dokáže také se správnými tryskami zajistit pásový postřik. A právě proto také vedle tohoto postřikovače stála radličková plečka Transformer, aby demonstrovala možnost využívání obou technologií, především v širokořádkových kulturách. Možnosti současných pleček se stále rozšiřují, díky navádění pomocí GPS a kamerovému řízení umějí pracovat i v řádcích širokých 25 cm.*
