Samojízdná technika se rozšířila zejména s ohledem na zvyšující se stavy dojených krav a koncentraci živočišné výroby. Před pořízením samojízdné techniky je vždy otázkou ekonomické kalkulace, zda pořídit soupravu traktoru a taženého vozu nebo samojízdný vůz.
Při pořizování tažené techniky investujeme do traktoru, který bude s míchacím vozem stabilně agregován. Výhodou samojízdných vozů je srovnatelný objem míchací vany, obdobné zařízení pro její plnění a především snazší manévrovatelnost v porovnání s taženou technikou. Samojízdné modely jsou vybaveny různým řízením kol nebo specifickou konstrukcí podvozku. Stejně jako v případě jiné techniky s alternativními pohony, můžeme také u samojízdných míchacích vozů kromě vznětových modelů volit i elektrické zástupce. Samojízdná technika se obdobně jako tažená nabízí v horizontálním a vertikálním provedení.
Jednotlivé modelové řady můžeme rozdělit podle typu pracovních orgánů uvnitř míchací vany. Výrobci se specializují na vývoj a výrobu horizontálních nebo vertikálních modelů. Někteří z nich nabízí obě konstrukce. Horizontální modely mají podélně uložené míchací šneky s horizontální neboli vodorovnou osou rotace. Vertikální modely naopak využívají šnekové míchací orgány se svislou, tedy vertikální osou rotace. Při pohledu na nabídku jednotlivých výrobců můžeme konstatovat, že převažují modely se svislými míchacími šneky. Důvodem je především rostoucí kubatura míchací vany, což je koneckonců trend, který pozorujeme i v případě vertikálních modelů v taženém provedení. Kromě konstrukce míchací vany se jednotlivé modely liší způsobem jejího plnění, přičemž také u samojízdné techniky existují modely bez vlastního plnicího zařízení. V takovém případě nakládání zajišťuje manipulační technika opatřená různými adaptéry.
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v březnovém Farmáři.*
