Provozovatel služeb Jiří Lněnička se sídlem ve Svitavech je bývalý farmář, který v době, kdy hospodařil, řešil problémy s úrodností pozemků. Potřeba zvýšit jejich úrodnost a celkovou kvalitu jej přivedla až na dráhu službaře, aplikujícího každoročně pro zákazníky tisíce tun hnojiv.
„Pozemky, které jsem získal, byly dlouhá léta minimálně obhospodařované, nehnojené. Byl tu hluboký deficit živin a farmaření na nich ekonomicky nedávalo smysl. Přemýšlel jsem, jestli je mám zatravnit, zalesnit, převést do ekologie nebo se pokusit jim vrátit původní úrodnost. Řešit to hnojením konvenčními hnojivy by bylo finančně neúnosné, a tak jsem začal přemýšlet o levnějším způsobu. Když jsem jej našel, chtěli ho ode mne i kamarádi farmáři,“ vzpomíná na své začátky Jiří Lněnička a pokračuje: „Nemyslím teď dusíkatá hnojiva, ale ta, která dodávají základní prvky výživy, tedy vápník, hořčík, fosfor či draslík. S tím jsou spojené také otázky úpravy pH půdy a povzbuzení života v půdě. Začal jsem tuto problematiku studovat a kolem roku 2015 jsem se začal věnovat obchodu s vápenatými hnojivy a službám vápnění profesionálně.“ V současnosti Jiří Lněnička prodává ročně desítky tisíc tun těchto hnojiv, z nichž přibližně polovinu aplikuje ve službě.
V praxi Jiří Lněnička řeší podle agrochemického zkoušení půd celou farmu a na základě státních rozborů, pokud půda vápnit potřebuje, vytvoří tabulku potřebného melioračního vápnění. „Vápnění je rovněž výborná příležitost zvednout si hladinu hořčíku v půdě. Zatímco vápenec je čistý uhličitan vápenatý, dolomit je směs uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého. Doporučení pak zní, kolik kterého materiálu je třeba aplikovat, popřípadě v jakém poměru oba materiály namíchat,“ popisuje službař svoji činnost a dodává: „Vápnění je prospěšné v několika rovinách. V první řadě upravuje pH. Pokud je nízké, rostliny neumějí přijmout fosfor, špatně přijímají draslík, na druhou stranu dobře přijímají kovy, včetně těch těžkých. Vápník také ovlivňuje vodo-vzdušný režim a pomáhá vytvářet žádoucí drobtovitou strukturu. K té samozřejmě přispívá i dostatek organické hmoty a organismů v půdě. Dobře vyvápněná půda má také výrazně větší zasakovací schopnost, vápnění tak funguje jako protierozní opatření.“
V případě Jiřího Lněničky jsou na stroje kladeny specifické požadavky. Proto když potřeboval nové rozmetadlo, porovnával stroje několika značek. Požadoval výbavu horizontálními čechrači a uzavřenou zadní část rozmetadla, tak, aby odfrézovaný materiál rozmetaly pouze lopatky kotoučů. Důležitá u této konstrukce je pro něj možnost upravovat rozmetací vzorec podle potřeby a docílit tak opravdu precizní aplikace. Nakonec se rozhodl pro rozmetadlo Bergmann TSW 2140 E s celkovou hmotností 14 tun. Důležitá byla jeho výbava, tedy horizontální čechrače, elektronické řízení dávky, výbava systémem load sensing, systém hraničního rozmetání a ISOBUS propojení s navigací traktoru a možností variabilní aplikace.
Více v červencovém Farmáři.*
