Lisy s variabilní komorou

Lisování suchých materiálů, tedy sena a slámy, zpravidla zajišťují lisy s variabilní komorou. Samozřejmě je využívána i další technika, jako jsou svinovací lisy s pevnou komorou a lisy na hranolové balíky s různými rozměry lisovacího kanálu. Seno a sláma jsou stébelnaté materiály s nízkou objemovou hmotností. Při jejich sklizni obvykle volíme větší průměry balíků, zpravidla 1500 až 1800 mm. Vybrané modely nabízí maximální průměr zpravidla do 1900 až 2000 mm.

Zejména pro potřeby menších chovatelů mohou některé lisy vytvářet balíky o průměru od 500 až 600 mm výše, jiné nabízí minimální průměr balíků od 800 až 1000 mm výše. Pro porovnání dodejme, že svinovací technika s pevnou komorou lisuje zpravidla balíky o průměru 1100 až 1300 mm a pořizujeme jí především s ohledem na sklizeň senáže. Zástupci s pevnou komorou vytváří balíky s měkkým jádrem, vhodným pro sklizeň sena a slámy při relativně vyšší vlhkosti. Režim měkkého jádra nicméně nabízí i řada lisů s variabilní komorou.

 Změna průměru balíku

Způsob změny průměru balíků vychází z konstrukce lisovací komory, přičemž existují následující tři možnosti. Většina výrobců svinovacích lisů sází na soustavu lisovacích pásů poháněných hnacími válci. Druhým konstrukčním řešením jsou lisy využívající technologii řetězových a laťových dopravníků. Výše uvedené lisy tvarují balíky s pevným jádrem. Využívány jsou při sklizni senáže nebo při sklizni opravdu suchého sena a slámy. Protože jsme ale mnohdy nuceni sklízet seno a slámu při vyšší než optimální vlhkosti, přichází ke slovu možnost nastavení měkkého jádra. Jeho poměr vůči celkovému průměru balíku může dosahovat, podle typu lisu a výrobce, obvykle 50 až 100 % a dosáhneme ho nastavením nižšího lisovacího tlaku. Díky měkkému jádru eliminujeme riziko vzniku plísní nebo zahoření lisované píce. 

Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v červnovém Farmáři.*