Menu
e-shop
Soukromý zemědělec Oldřich Šindler z Dobešova na Novojičínsku stál před šesti lety před rozhodnutím, zda být součástí soukolí velké akciové společnosti, nebo začít budovat vlastní hospodářství založené na hluboké agronomické zkušenosti. Po 28 letech praxe na pozici agronoma ve velkém zemědělském podniku opustil svět korporátních finančních skupin, aby na rodinných pozemcích dokázal, že bezorebný systém není jen o úspoře nafty, ale o precizním pochopení půdní biologie a správné volbě železa. Jedním z klíčů k jeho úspěchu jsou kypřiče Köckerling Allrounder.
Příběh tohoto hospodáře je typický pro generaci odborníků, kteří odmítli být „pouhým kolečkem ve stroji“ poté, co do českého zemědělství vstoupil velký kapitál. V zemědělství působí od 18 let, od dokončení střední zemědělské školy. Před šesti lety se rozhodl pro vlastní cestu. Začínal na 180 hektarech vlastní rodinné orné půdy, kterou postupně rozšířil na aktuálních přibližně 290 hektarů. Statek funguje na ryze rodinném principu. Žádní stálí zaměstnanci, pouze majitel a pomoc rodinných příslušníků, přičemž dva externí pracovníky na dohodu využívá jen v nejnáročnějších špičkách. To klade extrémní nároky na efektivitu strojového parku. Každý přejezd musí dávat smysl a každá investice do techniky musí přinášet jistotu, že práce bude hotová včas, ať už je extrémní sucho nebo naopak mokro.
Hospodaření na Statku Šindler s. r. o. je zaměřeno čistě na rostlinnou výrobu bez živočišné složky. Statkář nepoužívá rigidní osevní plány, ale sází na logické střídání plodin tak, aby přirozeně eliminoval plevele a připravil půdu pro následnou plodinu bez nutnosti orby. Na orné půdě střídá čtyři základní plodiny – ozimou pšenici v potravinářské kvalitě, ozimou řepku (klíčovou tržní plodinu, vyžadující hlubokou strukturu půdy), ozimý ječmen (stabilní součást osevního postupu) a mák (agronomicky nejnáročnější plodinu, citlivou na přípravu seťového lůžka).
Majitel statku je „neoráčem“ již od roku 2001. Jeho přístup vyvrací mýty o tom, že bez pluhu se pole neobejde. „Plodiny musíte v osevním postupu seřadit tak, aby se orat prostě nemuselo,“ vysvětluje. Příkladem je kombinace máku následovaného ječmenem, která orbu prakticky vylučuje. Tato strategie přináší i nečekané ekologické benefity. Díky intenzivní mechanické likvidaci plevelů a výdrolu pomocí kypřičů spotřebovala farma za posledních šest let na celé výměře pouhých 40 litrů glyfosátu. Důvodem pro hluboké kypření je však především zdravý vývoj kořenového systému. „Viděl jsem mák, jehož kořen měl tvar písmene Y. Půda byla tak tvrdá, že hlavní kůlový kořen nedokázal proniknout hlouběji, a tak se rozdvojil. Rostlina pak logicky strádá,“ popisuje Oldřich Šindler negativní zkušenost ze své praxe. Právě proto je na statku standardem hluboké prokypření profilu až k hranici 28 cm.
Technologie zpracování půdy je diferencovaná a reaguje na aktuální vlhkostní podmínky a následnou plodinu. Ihned po sklizni jsou pole podmítnuta talířovým podmítačem do hloubky 5–7 cm. Klíčem je přerušení kapilarity a nastartování vzcházení výdrolu. Druhou operací je zpracování půdy radličkovým kypřičem nastaveným na 10–12 cm z důvodu mechanické likvidace vzešlého výdrolu a plevelů. Pak již následuje hluboké kypření radličkami či dláty jako náhrada orby. Před pšenicí (většinou po řepce) na statku kypří přibližně do hloubky 20 cm, před řepkou a mákem se dláta noří do hloubky 25–28 cm.
Zmínit je třeba také místní problém, vysokou kamenitost, konkrétně všudypřítomnou břidlici. Kameny mají tendenci „vyplouvat“ na povrch, což ohrožuje sklízecí mlátičku i disky secího stroje. Oldřich Šindler proto využívá techniku „nakopání“ půdy na hloubku 27 cm. Tím se břidlice v profilu uvolní a následně se pomocí pěchu secího stroje zatlačí do zkypřené vrstvy. Výsledkem je rovné pole bez vyčnívajících kamenů. Ty, které přesto zůstanou na povrchu, jsou ručně sbírány a odváženy na úvratě.
V technologickém řetězci statku hrají důležitou roli dva předseťové kombinátory Köckerling Allrounder -classic-. Majitel zvolil nesené verze kvůli manévrovatelnosti na menších polích a nižší pořizovací ceně. Oba jsou osazeny prutovými válci: „Polonesený Allrounder -classic-, speciálně osazený zadními prutovými válci, pracoval už v podniku, v němž jsem působil. Měl jsem s ním ty nejlepší zkušenosti a tak jsem stejnou konfiguraci volil i pro náš statek,“ vysvětluje Oldřich Šindler a pokračuje: „Jako první jsem si v roce 2024 dovezl zánovní stroj z Německa, nesený Allrounder -classic- se záběrem 5,3 m, osazený jednoduchým velkým prutovým válcem o průměru 57 cm. Velkou výhodou tohoto válce je, že se nezalepí ani v největším vlhku. Uvažoval jsem o něm delší dobu, ale rozhodl se přivézt ho v době konání polní výstavy Den Zemědělce v Unčovicích. Tehdy přišly vydatné srážky, přes 100 mm, a já věděl, že tento stroj potřebuji. Měl jsem půdu již prokypřenou a potřeboval ji otevřít a provzdušnit. Allrounder to zvládl. Zatímco jiní stáli, já mohl zaset,“ vzpomíná. Jednoduchý stroj, který je osazen šípovými radličkami ve čtyřech řadách, výše zmíněným válcem a zavlačovači ale má i jednu nevýhodu, nedrobí půdu tak, jak statkář potřebuje. Proto si v letošním roce pořídil totožný model Allrounder -classic-, ovšem se šestimetrovým záběrem a dvěma prutovými válci, větším o průměru 430 a menším s průměrem 350 mm. Rozdílné průměry obou válců znamenají rozdílnou obvodovou rychlost. Tento rychlostní diferenciál vyvolává vibrace a síly, které hroudy doslova rozbíjejí, což je například pro předseťovou přípravu pod mák klíčové. Stroj do Dobešova dodala v květnu společnost P & L, spol. s r. o.
Úkoly mají oba Allroundery přesně rozdělené. Starší s velkým prutovým válcem pracuje, když je příliš vlhko, novější s dvěma prutovými válci, když je třeba rozbít hroudy. Cíl ale mají oba stejný. Kvalitně připravit pozemek pro následné setí. Menší je agregován s traktory John Deere o výkonu 145 a 175 k, větší pak s traktorem JD 6R 230. Spotřeba je velmi příznivá, při kypření do hloubky 5–7 cm se pohybuje kolem 5 l/ha.
Köckerling Allrounder -classic- se svou čtyřřadou koncepcí nabízí oproti kompaktorům nesrovnatelnou průchodnost. Schopnost stroje pracovat v extrémním suchu i mokru dává statkáři jistotu, že porosty založí v optimálním agronomickém termínu. Jednoduchost nastavení, nízká energetická náročnost a robustní konstrukce jsou pak přesně ty parametry, které soukromý hospodář potřebuje.
