Samojízdné sklízecí mlátičky se ve větším měřítku prosazují v zemědělství již více než 70 let. Konstrukce první provozuschopné sklízecí mlátičky, která sdružovala žací stroj a mlátičku, byla patentována v roce 1836. Do podoby, v jaké známe sklízecí mlátičky dnes, však muselo být ještě vykonáno mnoho vývojové a konstrukční práce.
Konstrukce samojízdné sklízecí mlátičky byla patentována až v roce 1912, ale k rozšíření a sériové výrobě došlo mnohem později, zhruba od roku 1935, kdy byla vyrobena samojízdná sklízecí mlátička Massey-Harris 20 SP, k jejímuž rozšíření došlo až po roce 1937. Největší rozmach pak zaznamenaly samojízdné sklízecí mlátičky až po ukončení druhé světové války.
Výkonné stroje dneška
Výkonné sklízecí mlátičky dnes běžně dosahují průchodnosti obilní hmoty okolo 80 t/h, ty nejvýkonnější pak i přes 100 t/h. Výkonnost moderních sklízecích mlátiček v posledních 30 letech výrazně stoupla. Ve všech technických kritériích jako například výkonu motoru, objemu zásobníku zrna, šířce záběru žací lišty aj. je patrný lineární trend zvětšování jejich parametrů, který se v posledních letech mění spíše v průběh progresivní.*
Článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D., vyjde v květnovém Farmáři.
