Po absolvování VŠZ v Praze, obor mechanizace zemědělské výroby, nastoupil Ing. Zdeněk Kříž v roce 1985 do zemědělského podniku služeb, kde pracoval ve funkci hlavního mechanizátora do roku 1994. Tehdy dostal od obchodní společnosti PEZAG a. s. Pelhřimov zajímavou pracovní nabídku zaměřenou na obchod se zemědělskou technikou. Tím začala dlouhá cesta spojená se zemědělskou technikou, trvající až do současnosti. Za uplynulé období Ing. Kříž prošel několika obchodními společnostmi a prodával zemědělské stroje různých značek, ale vždy pro něj byla na prvním místě technika pro sklizeň pícnin.
Co považujete za největší inovace ve vývoji pícní techniky v posledních letech?
Vývoj pícní techniky prošel v tomto období řadou inovací a vývojových stadií, některé technologie se vrátily z minulosti, na jiné bylo navázáno. V oblasti sečení byl v devadesátých letech zaznamenán ústup od prstových a následně bubnových žacích strojů. Tyto stroje byly nahrazeny diskovými žacími stroji. Současným trendem je pořizování výkonnějších traktorů v kombinaci s předním vývodovým hřídelem a nástup žacích kombinací se záběry až 12 m nebo samojízdných žacích strojů. Vývojem prošly i žací stroje s mačkači, a to jak s ocelovými, tak plastovými prsty nebo s válcovými kondicionéry. Zde je třeba zdůraznit, že správný výběr konstrukce žacího stroje do daných podmínek je velmi důležitý.
U shrnovačů a obracečů jde vývoj především směrem k velkým záběrům, kdy u obracečů v taženém provedení se dnes setkáváme se záběry až 20 m. Důraz je především kladen na dokonalé obracení hmoty, tvar prstů a u velkých záběrů se řeší i kvalitní kopírování těchto stojů vůči pozemku a ergonomie práce.
Klasické rotorové shrnovače s tvorbou stranového nebo středového řádku procházejí neustálými změnami podle momentálních potřeb zákazníků. Inovace jsou zaměřeny především na maximálně šetrné shrnování hmoty s minimálním znečištěním a ztrátami. V nabídce se objevují také nové systémy pohonů shrnovačů, a to jak hydraulické, tak i mechanické.
Největší inovací poslední doby je nástup pásových shrnovačů. Tyto stroje dosahují vysokých výkonů a vykazují minimální ztráty při sběru hmoty i znečištění. Snižují tak následné náklady spojené s opotřebením řezaček, spotřebu PHM a zvyšují výkonnost linek.
Vývoj pozorujeme i v lisovací technice, kde je kladen důraz na rychlost a výkonnost této technologie. Rozšíření nabídky je zřetelné i v oblasti kombinovaných lisů s baličkami. Tato technologie, která se poprvé u nás představila v roce 2000, si již našla své příznivce. Prodej kombi lisů meziročně stoupá a na trh vstupují nové značky. Význam vidím především v rychlosti sklizně, kvalitě krmiva a úspoře času i nákladů. Inovace jsou mířeny na zvýšení lisovacího tlaku pro dosažení nejutuženějšího balíku, systém balení pro dosažení úspory fólie 3D s možností naprogramování potřeby fólie, kontinuální lisování a další.
K paradoxu dochází u sběracích vozů. Přestože prodejci zaznamenávají drobný pokles prodeje, je to vlastně také důsledek vývoje. Ten jde směrem ke zvýšení přepravního objemu těchto vozů, zlepšení řezání hmoty, a tím i větší tonáže. Je to logické, větší přepravený objem znamená nižší potřebu těchto vozů. No a neustále se zvyšující výkony a pracovní záběry u samojízdných řezaček pak jdou ruku v ruce s další technikou pro sklizeň pícnin. Ve vývoji pícní techniky je jasně vidět trend posledních let, potřeba rychle sklidit, vyžadující zvyšování výkonu strojů a záběrů adaptérů. Zřetelný je i nástup elektroniky a osazování strojů elektronickými systémy pro jejich ovládání, spojené především s technologií ISOBUS.*
Celý rozhovor si přečtete v únorovém Farmáři.
