Autonomie má pět odlišných kategorií

Zatímco ještě před deseti lety se pod pojmem automatizace pracovních operací skrývala především satelitní navigace, tak dnes je celá problematika širší. Lze ji rozdělit do pěti kategorií. Družicový navigační systém (vč. případného automatického otáčení) je první kategorie se všemi přínosy, jako je méně práce pro obsluhu, zvýšení výkonnosti a preciznosti, snížení provozních nákladů, možnost práce za tmy či v oblacích prachu atd.

Druhá kategorie se týká vzájemné komunikace mezi stroji s obsluhou na poli i ovládání funkcí traktoru přípojnými stroji. Příkladem mohou být traktory Case IH s ISOBUS Class 3 a systémem TIM, anebo pak vzájemná koordinace traktoru Case IH s návěsem a kombajnu Axial-Flow. V jednom jediném programu jsou shromažďována data z různých zdrojů, ať jde o satelitní snímky, výsledky z půdního vzorkování pozemků či data z mapování pozemků výživovými senzory. Tato data jsou pak přístupná každému kompatibilnímu stroji značky Case IH.

Třetí kategorií je autonomie s podporou řidiče. Traktor Case IH se pohybuje po poli sám, ale v kabině s obsluhou. Řidič kontroluje kvalitu práce závěsného stroje a v případě potřeby zasáhne do ovládání traktoru.  Čtvrtou kategorií je autonomie s kontrolou práce. Po poli se pohybuje stroj bez posádky, a zemědělci, kteří jsou na jiném místě na poli, jej kontrolují. Kromě vysoce přesné GPS navigace je u strojů v této kategorii nezbytné sledování výskytu překážek a povrchu terénu.

Kategorií pět je pak plná autonomie, kdy se k řízení strojů Case IH může využívat umělá inteligence anebo ovládání na dálku bez nutnosti přítomnosti lidí na poli. Autonomní prostředky v této kategorii také mohou brát v potaz průběh počasí a jiné faktory (vlhkost atd.). Pro ověření toho, jak se různé kategorie autonomie mohou prosadit v reálných podmínkách praxe, realizuje Case IH pilotní projekty. V těchto projektech jsou stroje Case IH nasazovány u zemědělců v jejich podnicích pro každodenní činnosti.*