
Společnost Agrio MZS je tradičním vystavovatelem na veletrhu Agritechnica. Nejinak tomu bylo i letos, kdy svoji techniku představila v Hale 9, tematicky orientované na aplikační techniku. A protože veletrh je vhodným místem pro prezentaci novinek, tak si jich v Agriu řadu nachystali. Byť se nejednalo o zcela nové stroje, ale dílčí vylepšení těch stávajících, stejně prezentované inovace stojí za pozornost, protože jejich přínos je v řadě případů opravdu významný.
Čím jiným při popisu inovací společnosti Agrio začít než samojízdným postřikovačem Dino III. Ten byl zásadní novinkou předchozí Agritechniky, a byť již tehdy bylo zřejmé, že je konstrukčně na takové úrovni, že se v provozu osvědčí, tak za dva roky se to potvrdilo a několik vyrobených kusů (včetně předváděcích) splnilo očekávání zákazníků. Jak nám sdělil jednatel firmy Agrio Ivan Olšan, opatrní prodejci však vyčkávali a nový postřikovač moc nenabízeli v obavě, aby neprodali stroj, jenž má ještě nějaké nedostatky. Zdá se však, že nyní by jejich pochyby již měly být rozptýleny a prodeje by se měly rozběhnout.
Aktuálně vyráběné postřikovače Dino mají několik inovací. Například novou generaci kabin Claas X11 (mimochodem tu používají i stroje té nejzvučnější konkurence) a z provozního hlediska je důležitou inovací hydrogenerátor pojezdu, který má objem zvětšený 280 cm3 a to znamená možnost nižších otáček motoru, a tedy i snížení spotřeby paliva.
Postřikovač s největší nádrží, který se vyrábí v Agriu, má označení Gigant a používá hlavní nádrž s objemem až 14 000 litrů. Jeho inovace spočívá ve zvýšené nosnosti náprav, které podle legislativy mají dovolené silniční zatížení 10 tun, na poli je to až 12 tun na každou nápravu. Novinkou je též možnost řízení obou náprav (původně bylo možné řídit jen nápravu zadní). Řízení se provádí přes ISOBUS a v automatickém, nebo manuálním režimu. Krom lepšího sledování stopy traktoru při otáčení na souvrati přináší též možnost krabího chodu. Ten je ovládán pouze manuálně a má význam při jízdě po vrstevnici, kdy postřikovač může ujíždět ze svahu.
Protože evropská legislativa popisující přepravní rozměry zemědělské techniky je poměrně přísná, řada výrobců musí hledat technická řešení, jež by splnila například limit čtyřmetrové výšky. Na něj začaly narážet i tažené postřikovače s rameny o větších záběrech (typicky 36 m). Tak jak roste výška traktorů, přestává být možné složená ramena umístit nad jejich kabinu, aniž by byl překročen onen limit čtyř metrů. Po složení se tedy musejí vejít za traktor a to si vyžádalo změny v konstrukci. Základním rozdílem je to, že na průřezu obdélníkový nosník ramen byl nahrazen kruhovým. Ten má vyšší mechanickou odolnost v krutu, a proto mohl mít menší průřez, což se pak promítlo do celkových rozměrů ramen. Zároveň to přineslo i další benefit a to možnost instalace držáků trysek v konfiguraci 4+2, na níž v původní konstrukci nebylo místo. Konfigurace 4+2 znamená, že je vždy instalován držák se čtyřmi tryskami a vedle něj (ve vzdálenosti 25 cm) je držák s dvěma tryskami. Trysky mají různé provedení a pneumatické přepínání. Automatickým přepínáním trysek se reaguje na změnu rychlosti jízdy postřikovače pro udržení dávky postřiku i velikosti kapkového spektra a takto lze provádět i kompenzaci různé obvodové rychlosti ramen při zatáčení postřikovače. Nová ramena by měla do výroby naběhnout v příštím roce.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2025.*
