Rozsáhlá globalizace ovlivňuje i evropské zemědělství. V zájmu konkurenceschopnosti jsou proto zemědělské podniky nuceny podnikat kroky ke snižování výrobních nákladů při udržení úrodnosti půdy a výnosového potenciálu.
Zatímco evropské zemědělství navzdory vědecky podloženým důkazům o pozitivním působení bezorebného setí stále váhá, v Severní a Jižní Americe se pěstují plodiny tímto způsobem již na téměř 41 milionech hektarů. Z odhadů vyplývá, že pro používání bezorebné technologie v Evropě se z celkem asi 23 milionů hektarů zemědělské půdy hodí přibližně 34%.
V okruhu vědců, poradců a zemědělců proběhla v letech 1994 – 1998 akce financovaná EU, která byla zaměřena na získávání zkušeností a výsledků výzkumu o používání technologie bezorebného setí (no-tillage). Na projektu se účastnilo 6 členských zemí EU a Švýcarsko. Celkem bylo osloveno 111 zemědělců používajících bezorebné technologie (na zhruba 53000 ha z.p.) a 176 expertů a zemědělských poradců z celkem 10 evropských zemí. Jejich mínění bylo zaznamenáno, vyhodnoceno a současně srovnáno s míněním 50 amerických farmářů a 18 expertů ze státu Nebraska, kteří tuto techniku setí používají a doporučují. Americký stát Nebraska má z celkem 6 milionu hektarů z.p. 75% ploch vhodných k zavádění bezorebných technologií.
Nejpřesvědčivější efekty bezorebné technologie
O stavu hospodaření s bezorebnou technologií vypovídají zkušenosti 111 farmářů, kteří bez orby osévají pracují v podnicích s průměrnou velikostí 340 ha. Bezorebně ošetřené plochy tvoří z celkové výměry podniků přibližně 32%. Nejvyšší procento dotázaných respondentů uvádí, že největší úspory s touto technologií dosahují v oblasti agrotechniky. Z nejčastěji jmenovaných efektů bezorebného setí se objevuje úspora pracovního času (u 98% respondentů), úspora nákladů na práci (98%) a naftu (86%), snížení potřeby tahového výkonu traktorů (79%) a lepší sjízdnost pozemků (88%). Ze statistického pohledu je těmto úsporným efektům přičítána největší váha.
Menší část farmářů (asi 50%) má zkušenost s pozitivním působení bezorebné technologie na půdu a životní prostředí. Nejčastěji uvádějí především pozitivní působení na snižování eroze půdy, vyšší biologickou aktivitu, zvýšení počtu žížal v půdě, lepší zásobenost vodou, nižší mineralizace nitrátů a lepší schopnost infiltrace srážkové vody.
Oproti tomu experti ze zemí EU považují pozitivní působení bezorebného setí na půdu a životní prostředí za podstatně významnější. V podstatě přikládají těmto argumentům stejnou váhu jako argumentům agrotechnickým, i když za nejpodstatnější pozitivní působení technologie bezorebného setí považuje 97% z nich snížení potřeby pracovního času.
Pro zemědělce ze státu Nebraska je naproti tomu nejdůležitější při rozhodování pro bezorebnou technologii nejčastěji právě ekologičnost postupu a příznivé působení na půdní fond. Kritéria jako hospodaření s vodou, zlepšení půdní struktury, menší eroze půdy, menší mineralizace nitrátů a zvyšování obsahu humusu představují pro americké farmáře silnou motivaci při rozhodování. Ve stejném duchu se vyjádřili i američtí experti, kteří doporučují svým klientům tuto technologii. Jejich vyjádření koresponduje s míněním expertů zemí EU. Absolutně nejčastějším očekáváním amerických farmářů je zvýšení výnosu. To si oproti velmi malému počtu Evropanů i amerických expertů (14 až 17% respondentů) myslí až 93% amerických farmářů ze státu Nebraska.
Používání agrochemikálií
Názory na používání agrochemikálií se rozcházejí. Zatímco podle zemědělců je používání herbicidů stejné nebo nižší oproti klasickému postupu, 70% expertů se domnívá, že spotřeba herbicidů při používání bezorebné technologie stoupá. U ostatních chemických ochranných prostředků udávají experti v 64% a pro NPK hnojiva v 78% srovnatelnou úroveň spotřeby jako u klasické technologie (farmáři 83% a 75%). Zajímavé je i srovnání odpovědí evropských a amerických farmářů: 56% evropských zemědělců tvrdí, že jejich spotřeba herbicidů byla srovnatelná s konvenčním postupem, 8% mělo nižší spotřebu a 36% vyšší spotřebu. 34% amerických farmářů dosáhlo srovnatelné spotřeby herbicidů, 6% nižší, ale 57% dosáhlo vyšší spotřeby ve srovnání s klasickou technologií.
Výnos pěstovaných plodin
Názory a zkušenosti farmářů a expertů s dlouhodobou úrovní výnosu při použití bezorebné technologie se také liší. Zemědělci udávají (průměr pro všechny bezorebně pěstované plodiny) v 54% stejný, v 21% nižší a v 22% vyšší výnos. 36% expertů je názoru, že bez orby je možné dosáhnout stejného výnosu, 12% vyššího a celých 47% se domnívá, že použitím bezorebné technologie dochází z dlouhodobého hlediska ke snížení výnosu.
Srovnáme-li obecné odhady výnosu expertů s dlouhodobými vědeckými pokusy v Evropě (20letý polní pokus zaměřený na systémy zpracování půdy na 5 pedologicky rozdílných stanovištích na německé univerzitě v Giessenu), lze hovořit o obecně pesimistickém pohledu expertů na možnosti přinášející používání bezorebné technologie. To potvrzují také zkušenosti 77% zemědělců používajících bezorebné technologie, neboť i při pěstování plodin obecně považovaných za nevhodné pro tuto technologii (cukrovka, kukuřice, řepka) hovoří tito farmáři o stejném nebo vyšším výnosu ve srovnání s klasickou oranou technologií.
Proč nepoužívají všichni bezorebné postupy?
Po přečtení předcházejícího textu se jistě vnucuje tato myšlenka. Pozitivní výsledky farmářů nasvědčují správnosti používání bezorebné technologie. Přesto jen málo podniků v Evropě zatím bezorebnou technologii používá. Výsledky výzkumu ukazují, že dotazovaní farmáři, kteří již používající tuto technologii, spatřují hlavní důvod v nedostatečném poradenství (73%), nedostatku zkušeností (65%) a vysokých pořizovacích nákladech na stroje (61%). Nižší procento uživatelů (50 až 56%) se domnívá, že nízká míra akceptace bezorebné technologie je důsledkem strachu před poklesem výnosů, problémů se zaplevelením, nároků na organizaci práce a nedostatečně průhlednou analýzu nákladů.
Dotazovaní evropští experti tvrdí, že zemědělci mají především obavu o snížení výnosů (93% respondentů). 88% expertů viní z nedostatečného rozšíření technologie konzervatizmus zemědělců a jejich nedostatečné znalosti, 85% obavu z možného rizika. 73% z nich považuje za důvod vysoké pořizovací náklady, 68% nedokonalou techniku, 65% nedostatečné vědecké výsledky a 62% dosud malý ekonomický tlak vedoucí k nutnosti zavedení této technologie.
Z odpovědí amerických odborníků a poradců vyplývá poněkud jiná motivační struktura. Z nejpádnějších argumentů proti zavádění bezorebných technologií do praxe jmenují konzervatizmus, obavu ze snížení výnosu, malou připravenost nést riziko a vysoké pořizovací náklady strojů. Z méně podstatných důvodů odmítání se uvádějí nedostatečný ekonomický tlak, názor sousedů a vlastníků najatých pozemků.
Dlouhodobé účinky bezorebné technologie
Na závěrečný dotaz, zda působí používání bezorebné technologie z dlouhodobého hlediska růst příjmů podniku, odpovědělo 49% farmářů z EU kladně, 36% dosahuje úrovně srovnatelné s klasickou technologií a jen 6% dotázaných uvedlo, že jejich příjmy díky částečně bezorebnému hospodaření klesají. Jejich kolegové farmáři z Nebrasky, kteří mají s bezorebnými technologiemi podstatně delší zkušenosti, udávají i podstatně optimističtější údaje – 83% z nich uvádí vyšší příjmy podniku a 17% stejné jako u orby.
Na dotaz, zda při zlepšení poradenství, větším rozsahu zveřejňovaných vědeckých poznatků, subvencích a existenci nebo dokonce dotaci vhodných herbicidů bude více zemědělců používat bezorebné technologie, odpovědělo 72% ze 176 expertů ze zemí EU a 87% z 50 amerických expertů kladně.
Podle zahraniční literatury připravil
Ing. Pavel Přidal
