Zemědělský podnik, který kromě vlastní rostlinné a živočišné výroby provozuje ještě služby, musí být vybaven výkonnou a spolehlivou technikou. Ne vždy však platí, že taková technika musí být současně složitá a drahá. Existují výjimky.
Ekologický zemědělec Miloš Tomeš v roce 1994 navázal na rodinnou tradici a začal hospodařit. Tehdy na 30 ha a s dvěma jalovičkami. „Klasickou rostlinnou výrobu jsem nikdy nechtěl provozovat. Hospodaříme v podhorské oblasti s nadmořskou výškou 650 až 700 metrů a do té travní porosty patří,“ vysvětluje hospodář a pokračuje: „Od počátku jsme se zaměřovali na péči o krajinu, konkrétně o trvalé travní plochy a chov masného skotu na pastvinách. Půdu, kterou jsme postupně získávali, jsme opět zatravňovali.“ V roce 2002 Miloš Tomeš založil Družstvo Džbány. To dnes hospodaří na 340 ha luk a chová 340 kusů skotu plemene charolais.*
Celý článek vychází ve Speciálu časopisu Farmář.
