Ovládání pomocí ISOBUS také usnadňuje nastavení rozmetadla. Stále populárnější je lokálně variabilní aplikace živin. Při základním hnojení dle údajů z předpisové mapy, při regeneračním či produktivním hnojení pak rovněž dle této mapy anebo může informace dodávat v reálném čase optický senzor, určený k detekci stavu porostu. Snímá zapojení i zabarvení porostu a na základě online komunikace umožňuje okamžitou změnu dávky hnojiva (nebo pesticidu) podle stavu porostu. Optický senzor má vlastní GPS, takže může provádět i mapování: vytvářet a ukládat mapy pozemku pro další využití.
Optické senzory také umožňují zadat dávku živin na hektar, která nesmí být překročena z důvodu legislativních nařízení. Prostřednictvím automatické regulace dávkování elektronika pak dodržování tohoto limitu hlídá.
Současně je možné (ale není nezbytné) do elektroniky senzoru vložit jiné mapy, např. výnosové ze sklízecích mlátiček nebo satelitní z víceletých snímků družic. Pro zemědělce, preferující jednoduchá řešení, má takový senzor výhodu v tom, že jej postačuje instalovat na traktor a není třeba připravovat žádné předpisové mapy pro lokálně diferencované hnojení.
