28.05.2022 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Na začátku byl systém GPS

Když byl počátkem devadesátých let minulého století uvolněn systém GPS i ke komerčním účelům, bylo zemědělství jedním z prvních oborů, který jej začal využívat. Reálně tedy spíše na vědecké než praktické úrovni, nicméně s přelomem nového tisíciletí se na zemědělských strojích objevily první navigační systémy a nastala éra ukázek, prezentování výhod a prvních, byť nesmělých prodejů.

Nebylo to lehké. Navigační systémy byly drahé a zemědělcům toho tehdy moc neříkaly, snad jen vyjma těch velmi pokrokových. A nebylo to ani s podivem. V zemědělských podnicích v té době dobíhala stabilizace po nelehkých devadesátých letech, řešily se jiné problémy a pojem GPS (Global Position Systém) byl více než ve spojení s navigačními systémy známější při konzervaci krmiv, kde je zkratkou pro Ganzpflanzenschrott.

Světelné lišty

První navigační systémy přinášely sice nový náhled na to, jak přesněji jezdit po pozemku, ale předkládaná řešení nebyla optimální. Kdo tu dobu zažil, jistě si vzpomene, že nejjednodušším systémem bylo použití světelné lišty, která páskem svítivých diod určovala, zda stroj jede v přímém směru, nebo zda se od něj odchyluje. Vlastní navádění stroje pak prováděl traktorista.

Sledování tohoto navigačního prvku bylo podobně namáhavé jako udržení přímé line stroje bez něj, a tak našlo význam hlavně při takových operacích, které jsou na přesnost velmi náročné a ovlivňují další agrotechniku. Typicky to bylo setí. Mimochodem dodnes jsou v nabídce podobné systémy, které mnohdy ani neobsahují monitor zobrazující jednotlivé jízdy, ale jen onu světelnou lištu a zbytek navigace běží na monitoru v kabině, nebo na tabletu či jiném multimediálním zařízení. Světelná lišta je v současné době levná (jinak by uplatnění nenašla) a pro ty, co navigace nepoužívají ve větším měřítku, může být v určitých situacích dobrým pomocníkem.

Motorky na volantu

Protože bylo jasné, že světelné navigační lišty nejsou optimálním řešením, začaly se objevovat další systémy, které by dokázaly přenést korekci směru jízdy přímo na řízená kola. Někteří si jistě vzpomenou na elektromotorky, které přes třecí převod otáčely volantem. V praxi to však nebylo optimální, nakonec, ani být nemohlo, když byl na volantu připlácnutý motorek, který řidičům vadil. Dodnes jsou takové motorky pohánějící volanty v nabídce, mají však o něco ergonomičtější podobu i přesnější korekce, které na volant přenášejí.

Následně byly zavedeny elektrické volanty, v nichž byl elektromotor přímo integrován. To už bylo mnohem lepší řešení, jenže dříve bylo i dosti drahé. Dnes se používá spíše zřídka, a to na strojích, kde by montáž přídavných komponentů do systému řízení byla složitá.

Všichni renomovaní výrobci samojízdné zemědělské techniky totiž zapracovali na tom, aby servořízení uzpůsobili pro montáž navigačních systémů. A tak se objevily takzvané „GPS ready“ nebo „Steer ready“ stroje, které mají systém servořízení vhodně uzpůsoben pro montáž prvků navigace. Tím se navigační systémy dostaly na úroveň, proti níž se dá těžko něco kritického namítat.

Dnes jsou řešení vázaná přímo na hydraulický systém řízení běžná věc a někdy se při korekci směru jízdy navigací ani neotáčí volant, protože to není nutné, neb stejně není přímá mechanická vazba mezi ním a pojezdovými koly. Ale ani ti, co nemají systém řízení takto uzpůsoben, nemusejí zoufat, protože dodavatelé navigací nabízejí přídavné, elektronicky řízené rozvaděče, které montáž asistovaného řízení umožní.

Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down