Současné trendy směřují k názoru, že agronomická znalost je mnohem důležitější než technická, a proto i řada výrobců secích strojů zaměstnává techniky s agronomickým vzděláním. Trošku se zapomíná na to, že nejen agronomická, ale i legislativní pravidla hrají roli.
Pro příklad lze uvést navržené změny v rámci DZES 5, které mají zajistit snižování rizika degradace půdy a eroze. Dochází ke zpřísnění přípustné ztráty půdy ze současných 17 tun na hektar za rok na hlubokých a středně hlubokých půdách na 9 tun na hektar za rok a na mělkých půdách ze 4 tun na hektar za rok na 2 tuny na hektar za rok. Současně se mění roztřídění erozně ohrožené půdy v České republice s rozšířením z dosavadních tří kategorií erozní ohroženosti na čtyři kategorie. Součástí předpisu jsou i definice a nové podmínky jednotlivých půdoochranných technologií, které omezují vliv eroze půdy. Jsou definovány plodiny se středním stupněm ochranného vlivu vegetace. Například při zakládaní těchto porostů do strniště, předplodiny, živé, umrtvené nebo vymrzající meziplodiny pomocí povolené půdoochranné technologie platí podmínka dodržení pokryvnosti rostlinnými zbytky do doby vzcházení minimálně 30 % pro ozim a minimálně 20 % pro jařinu.
Pro příklad významu technických znalostí lze uvést zakládání porostu, kde mimo všech požadavků agronomických a legislativních hrají roli i půdní a klimatické podmínky a významnou roli také jejich časová a ekonomická náročnost. V zemědělských podnicích je široké spektrum zemědělské techniky. Pro splnění všech výše uvedených požadavků lze využít talířové či radličkové nářadí případně jejich kombinaci.
Talířové brány s talíři uloženými na společné hřídeli mají jednodušší, robustnoí konstrukci a relativně nízkou pořizovací cenu. Jejich nevýhodou je nemožnost upravit odklon talíře od svislé osy a tím je problematičtější práce s rostlinnými zbytky a náchylnost k ucpávání.
U talířového nářadí se samostatně uloženým jedním nebo dvěma talíři na slupici vzniká mezi nimi volný pracovní prostor kudy může zpracovávaná půda a rostlinné zbytky volně procházet a nedochází k jejich ucpávání.
Průměry talířů se pohybují od 450 až po 700 mm. Talíře s menším průměrem jsou vhodné pro zpracování půdy do menší hloubky (80 mm) a na pozemcích s menším množstvím rostlinných zbytků. Talíře o větších průměrech jsou vhodné pro práci až do hloubky 150 mm a pro velký podíl rostlinných zbytků. Krátká stavební délka stroje a jeho vysoká pracovní rychlost (10–18 km/h) patří mezi výhody. Vysoká pracovní rychlost spolu s rostoucím záběrem zajišťují také vysokou plošnou výkonnost.
Pro lepší zpracovávání většího množství rostlinných zbytků je výhodné použití stroje s větší roztečí talířů a upraveným tvarem. Jde o talíře prostorově tvarované. Tvarování těchto talířů vychází z tvarování talířů používaných u secích strojů známých pod označením „colter“
Jinou možností úpravy většího množství rostlinných zbytků je předřazení nožových řezacích válce. Řezací válce jsou nabízeny nejen pro nové stroje, ale i jako dodatečná výbava pro starší modely nebo jako stroje samostatné. Nožové válce jsou umístěny před talířovou sekcí a k půdě jsou přitlačeny mechanicky nebo hydraulicky. Nože upevněné na válcích o relativně malém průměru se otáčejí a zahlubují do půdy, tím drtí stojící rostliny případně jejich zbytky. Nožový válec najde uplatnění nejen při zapravení strniště s velkým množstvím slámy, ale také při zapravování meziplodiny.
Talířové nářadí zanechává při primárním zpracování půdy hřebenovité dno brázdy. Proto je nutné s ohledem na podmínky na pozemku dbát na správné seřízení nastavení jak sklonu talířů, tak vzájemné polohy řad talířů.
Při práci talířového nářadí může docházet také ke zvětšení nerovnosti povrchu půdy. Je důležité věnovat pozornost nastavení stroje. Příčiny nerovnosti povrchu půdy způsobuje především špatné nastavení talířů (např. úhel jejich nastavení nebo vzdálenost mezi talíři).
Různé typy půdy reagují odlišně na zpracování a nesprávná volba velikosti talíře může vést ke vzniku nerovností. Například hlinité půdy mají tendenci se více utužovat a vytvářet hroudy. Také kumulace zbytků rostlin (nesebraná nebo nerovnoměrně rozmetaná sláma) může narušit rovnoměrnost povrchu půdy. Řešení nerovnosti povrchu spočívá v pravidelné kontrole nastavení zvolené hloubky práce a úhlu ostří talířů, a především v dodržování nastavených parametrů v průběhu práce na pozemku.
Celý článek Ing. Jiřího Pospíšila, CSc., najdete v Mechanizaci zemědělství 2/2025.*
