Precizní zemědělství je typicky mezioborovou disciplínou, která v sobě musí efektivně skloubit množství nejmodernějších poznatků z technických, biologických a ekonomických věd. I z těchto důvodů tato již více než 25 let stará myšlenka není do praxe zavedena zdaleka tak, jak se na začátku rozvoje precizního zemědělství předpokládalo.
Mnohé z problémů ve vztahu mezi technickou a biologickou stránkou precizního zemědělství byly podceněny a během vývoje se ukázaly být daleko hlubšími, než se původně předpokládalo. Proto se v praxi běžně používají pouze některé prvky tohoto původně komplexního systému (např. navigace strojů, výnosové mapy, hnojení podle zásobenosti živin). Celkový potenciál precizního zemědělství je tak využíván pouze částečně.
Ukazuje se také, že technický pokrok v oblasti navigací, senzoriky, elektroniky, informačních technologií, přenosu, uchování, zpracování a interpretace dat přesahuje možnosti jednotlivců nebo i jednotlivých podniků na efektivní využití těchto informací, a tím i potenciálu vlastní myšlenky precizního zemědělství.
Počátky jsou v USA
V rostlinné výrobě spočívá podstata precizního zemědělství v tom, že k danému pozemku, jako základní výrobní jednotce, se již nepřistupuje jako k celku. Při jeho obdělávání se reaguje na lokální rozdílnosti, které v jeho rámci mohou být a jak se ukazuje, zpravidla také bývají. První konference, která se věnovala tématu precizního zemědělství, proběhla v roce 1992 v Mineapolis (Minesota, USA). Na témže místě, ale o čtyři roky později, v roce 1996, byl dohodnut název „Precizní zemědělství“ jako ustálený termín pro tuto oblast výzkumu.
Základní principy
Tento moderní systém hospodaření je umožněn rozvojem družicových technologií, umožňujících určit s relativně velmi dobrou přesností okamžitou polohu libovolného místa na povrchu Země. Tak je možno určovat např. okamžitou polohu dopravních prostředků, okamžitou polohu osob nebo rovněž polohu zemědělských strojů při jejich práci na daném pozemku. Jestliže k informacím o poloze daného místa pozemku na Zemi připojíme některé další informace, jako např. informace o půdním druhu, půdním typu, obsahu živin v půdě, půdní vlhkosti, půdní vodivosti, barvě porostu, svažitosti pozemku atd., lze vytvořit rozsáhlou databázi informací, které jsou užitečné k následnému obdělávání sledovaného pozemku. Moderní technika umožňuje v návaznosti celý pozemek obdělávat tak, že reaguje na místní rozdíly v jeho rámci. Zjednodušeně lze říci, že precizní zemědělství je aplikace moderních informačních technologií v rostlinné výrobě a samozřejmě jeho principy lze uplatnit i ve výrobě živočišné, kdy se snažíme přistupovat ke zvířeti v rámci jeho individuálních potřeb a požadavků s ohledem na maximální efektivitu.*
Celý článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D., vychází v Tématu týdne Zemědělce č. 37.
