Německo, jaro 1949. V malé vesnici Hößlinswart v okrese Rems-Murr v Bádensku-Württembersku, čeká 19. března netrpělivě zákazník na velmi speciální zásilku. Z 20 km vzdáleného Fellbachu přiváží generální agentura Kloz svému hrdému novému majiteli první "Universal-Motor-Gerät". Vozidlo řady 70200 s číslem podvozku 003 vyrobila jen o několik měsíců dříve strojírenská společnost Gebrüder Boehringer ve švábském Göppingenu. Jeho slib: revoluce v zemědělství.
První Unimog byl mistrovským dílem techniky, které se jasně odlišovalo od konvenčních traktorů. Tento vynalézavý duch německého inženýrství žije i v dnešním Unimogu, který se používá po celém světě v různých odvětvích, jako jsou obce, hasiči, zemědělství a ochrana před katastrofami. Nejdivočejší sny jeho vynálezců se tak staly skutečností.
Albert Friedrich pracuje v roce 1949 jako technický manažer v továrně na zlato a stříbro Erhard & Söhne. Zlato a stříbro však nebyly vždy jeho byznysem: Dříve byl mnichovský rodák mozkem vývoje leteckých motorů ve společnosti Daimler-Benz.
Tam se již na podzim roku 1945 rozhodl vyvinout zemědělský víceúčelový stroj, který by uspokojil tehdejší obrovskou poptávku po zemědělských traktorech pro malé a střední podniky. V listopadu smí Albert Friedrich vyrobit deset zkušebních vozidel.
Postava, která přetrvala dodnes
Friedrichův plán počítá s všestranným pracovním strojem s pohonem všech kol a výkonem 25 koní, který může sloužit jako traktor i jako stacionární pohonný stroj a jako dodávkové vozidlo.
V poválečných letech měl pomoci usnadnit práce na obnově zemědělství. Friedrichovi se podařilo získat svého zaměstnavatele Erhard & Söhne jako partnera pro výrobu prototypů. A Daimler-Benz pro dodání motoru s názvem OM 636. Sleduje vizi kompaktního vozidla, které připomíná dvounápravový traktor. Povrchní. Protože skutečně revoluční funkce se skrývají pod kapotou.
Konstrukce Alberta Friedricha počítala s následujícím: čtyři kola s pohonem 4 x 4 a suzávěrkami diferenciálů pro nejhůře sjízdná místa, spirálově odpružené portálové nápravy, zajišťující světlou výšku a hnací hřídele chráněné trubkami. Rozchod kol vozidla je 1 270 mm, což výrazně odpovídá přesně dvěma řádkům brambor v té době.
Albert Friedrich plánuje pro speciální vozidlo také sklopnou střechu a sklopné čelní sklo, stejně jako zařízení pro agregaci zemědělské techniky vpředu, tažné zařízení vzadu a malou ložnou plochu za kabinou. Ukáže se, že tyto charakteristické stavební prvky přežijí mnohem déle než německá poválečná léta. Někteří dokonce řeknou, že vozidlo je vyrobeno tak, aby vydrželo.
Více informací v Mechanizaci zemědělství.*
