Precizní zemědělství je pojem, který se používá v posledních desetiletích velmi často. Jde především o satelitní technologie, které se obdobně jako veškerá vyspělá technika stále rozšiřují, čímž rovněž klesá jejich pořizovací hodnota. Příkladem mohou být autopiloty, které byly ještě před několika málo lety využívány tažnými prostředky nejvyšších výkonových tříd. V současné době se s nimi setkáme také u tzv. farmářských traktorů či modelů pro sady a vinice s nominálním výkonem do 81 kW (110 k).
Satelitními technologiemi pro navádění mohou být vybaveny také sklízecí mlátičky a řezačky. S naváděcími systémy souvisí ovládací prvky techniky pro aplikaci minerálních a statkových hnojiv. U minerálních hnojiv tyto systémy umožňují jejich variabilní aplikaci. V oblasti aplikace kejdy nabízí někteří výrobci zařízení měřící obsah živin. Obsah živin monitorujeme také při sklizni objemných krmiv. Při všech těchto činnostech se využívají ovládací terminály pracující v ISOBUS rozhraní.
Základ představují satelitní technologie spojené se systémem řízení tažných prostředků, sklízecí techniky a dalších strojů. Trendem v konstrukci moderní techniky je její příprava pro naváděcí zařízení. Představuje jeden z prvků, který je součástí konfigurace nejen traktoru pro zadání do výroby. V takovém případě lze objednat rovněž anténu pro příjem satelitního signálu (lze ji však dodat rovněž dodatečně). Jednotliví výrobci nabízí jak autopiloty a jejich příslušenství vlastní konstrukce, tak spolupracují s jejich předními dodavateli.
Při navádění strojů využíváme standardní nebo korekční signál. Standardní signál je volně šířený a umožňuje práci s přesností 150 až 300 mm. Druhou možností je využití korekčního signálu, který je placenou službou a nabízí se s různou úrovní přesnosti. Ta může mít toleranci 20 až 150 mm, trendem je využití korekčního signálu s přesností 20 až 25 mm. Někteří výrobci pak nabízí hodnotu i 15 mm.
Mlátičky a řezačky využívají logicky práci se satelitními technologiemi využívajícími GPS signál. S ohledem na sklizeň různých plodin však nabízí také další možnosti. První představují optické sady pod obecným názvem laserové navádění. Při sklizni obilnin sleduje zařízení na optické bázi hranici mezi již pokoseným porostem a porostem, který právě sklízíme. Na základě monitorování rozdílu mezi oběma částmi pozemku předává informaci systému řízení stroje a koriguje směr jízdy. Dalším příkladem je sklizeň zrnové kukuřice, kdy je řádkový adaptér opatřen hmatači, které se pojí se senzory a systémem řízení. Na základě směru řádku opět dochází ke korekci směru jízdy. Ze sklizně lze rovněž vytvářet výnosové mapy. Data z nich získaná využijeme jak pro monitorování výnosu, tak při aplikaci hnojiv pro následné plodiny.
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v zářijovém Farmáři.*
