
Sklízecí řezačky hrají klíčovou roli při sklizni kukuřice, obilnin určených k senážování a zavadlé hmoty trav a jetelovin. Zejména obilniny sklízíme dvěma způsoby. Jde o přímou sklizeň, která může být řešena s využitím kukuřičných adaptérů, diskových žacích adaptérů a v některých případech lze použít i obilní žací vál používaný standardně pro sklízecí mlátičky. Nemůžeme-li sklízet obilniny přímo, můžeme využít dvoufázovou sklizeň. Obvykle jde o sečení spojené s řádkováním.
V našich podmínkách slouží pro sklizeň široká škála samojízdných řezaček, které mají stále vyšší výkonnost a nabízí řadu sofistikovaných funkcí. Jedná se o různé automatické anebo automatizované navádění, regulaci pojezdové rychlosti s ohledem výnos porostu a průběh sklizně, nebo nastavování délky řezanky podle obsahu sušiny. V neposlední řadě jde o systémy průběžné analýzy obsahu sušiny a živin obsažených ve sklízeném materiálu. Řadu let se nabízí též automatické plnění nástavby odvozních prostředků.
Sklízecí řezačky jsou vyvíjeny a vyráběny několika málo specializovanými výrobci, kteří mají ve svém programu poměrně často též sklízecí mlátičky různých výkonových kategorií. Někteří výrobci se však soustředí na vývoj a výrobu pouze sklízecích řezaček.
Většina výrobců s celosvětovou působností nabízí výhradně samojízdné řezačky, někteří z nich mají ve svém programu tažené zástupce určené pro vybrané, zejména mimoevropské trhy.
K vývoji a výrobě samojízdných řezaček přistupují jednotliví výrobci různým způsobem. Někteří z nich nabízí pouze jednu modelovou řadu, která zahrnuje obvykle dva až pět modelů s různým výkonem motoru a tedy i různou výkonností. Další skupina výrobců sází na dvě výrobní řady, přičemž každá typová řada nabízí ucelený program, který pokrývá různý segment zákazníků. Někteří výrobci jdou ještě dále a zaměřují se na vývoj a výrobu třech výkonových řad, každá opět nabízí poměrně široké spektrum zástupců.
Nabízí-li některý výrobce více modelových řad, liší se vzájemně nejen výkonem a nabídkou pohonných jednotek, ale také konstrukcí vkládacího a řezacího ústrojí a navazujícího travního kanálu. Mezi základní rozdíly patří šířka a průměr bubnu, může se lišit nabídka válců pro drcení kukuřičného zrna a zpravidla se liší nabízené sklízecí adaptéry, zejména pro sklizeň kukuřice a obilnin.
Řezačky vyráběné v rámci jediné modelové řady mají šířku řezacího bubnu 800 – 890 mm a jeho průměr činí 690 – 720 mm. Bubny jsou osazeny noži uspořádanými ve tvaru písmene V, které jsou uloženy ve dvou řadách a bývá jich 16 – 40. Častý počet je 20, 24, 28 nebo 40 řezacích nožů.
Tyto sklízecí řezačky se nabízí zpravidla se šestiválcovými motory, přičemž vybrané modely se osazují osmiválcovou technikou. Šestiválcové agregáty vynikají obvykle zdvihovým objemem 12 900 – 18 000 cm3, osmiválcové motory disponují zdvihovým objemem přesahujícím hranici 20 000 cm3. Podíváme-li se na základní výkonové parametry šestiválcové techniky, jde obvykle o 316 – 625 kW (430 – 850 k), zatímco osmiválcové agregáty nabídnou zpravidla 610 kW (830 k).
Samozřejmostí je různé navyšování výkonů motorů a šestiválcové a osmiválcové motorizace tak poskytují maximální výkon přesahující hranici 349 – 661 kW (475 – 900 k). Kromě různých technických parametrů platí, že se výše popisované řezačky dodávají v konfiguraci jak se čtyřmi, tak šesti vkládacími válci a liší se průměrem válců určených nejen pro drcení kukuřičného zrna. Obvykle se setkáme s průměrem válců 250 nebo 300 mm a jednotlivá provedení se liší jak materiálem, z něhož jsou vyrobena, tak mají různý počet drážek. Většina válců se vyznačuje podélnými drážkami, speciální válce kombinují příčné a podélné drážky. Dále se válcové drtiče liší tzv. diferencí otáček (20 – 60 %), která rozhoduje o intenzitě zpracování zrna.
Většina výrobců nabízí několik výkonových řad řezaček, které se liší nejen potenciálem pohonných jednotek. Řezačky s nižší výkonností mívají buben o šířce 630 mm, jehož průměr činí 660 mm. Někteří výrobci v rámci základní modelové řady pracují se šířkou bubnu 680 mm a průměrem 670 mm. Rovněž se setkáme s konfigurací základního řezacího bubnu jehož šířka dosahuje 750 mm, zatímco průměr činí 630 mm.
Podíváme-li se blíže na výše uvedené zástupce z hlediska konstrukce vkládání, používají se čtyři nebo šest válců. Jednotlivé modely se mohou lišit nastavováním pracovních otáček vkládání. Nabízí se jak plynulé, tak krokové nastavování. Druhá z obou možností počítá se stupňovou změnou vkládací rychlosti.
Základní modelové řady pohání zpravidla šestiválcové motory, jejichž zdvihový objem dosahuje 12 800 – 15 600 cm3. Někteří výrobci pro základní řady dodávají agregáty o zdvihovém objemu 13 500 cm3. Obecně platí, že základní výrobní řady pracují s výkonem řádově 312 – 478 kW (420 – 650 k), přičemž někteří výrobci umožňují práci s tzv. výkonovými křivkami. Pro sklizeň senáže nebo přejezdy tak v případě motoru o základním výkonu 478 kW (650 k) může být použit výkon řádově 330 kW (450 k).
Při pohledu na vyšší modelové řady řezaček platí, že některé modely disponují řezacím bubnem o šířce až 800 mm a průměru 660 mm. Dále se setkáme s bubnem o šířce 850 mm, jehož průměr činí 670 mm. Zástupci nejvyšší třídy obvykle vynikají řezacím bubnem o šířce až 910 mm a průměru 630 mm.
Řezačky vyšších a nejvyšších kategorii se vyznačují nejen šestiválcovými, ale také osmi, a dokonce dvanáctiválcovými motory. Nutno říci, že někteří výrobci nahrazují osmiválcová provedení šestiválcovou technikou. Šestiválcové motory těchto řezaček se pojí zpravidla se zdvihovým objemem 12 800 – 18 000 cm3. Někteří výrobci sází na agregáty o zdvihovém objemu 15 600 – 16 000 cm3. U osmiválců se zpravidla setkáme s objemem přesahujícím 16 100 cm3. Vrcholem nabídky jsou pohonné jednotky dvanáctiválcové konstrukce, jejichž zdvihový objem přesahuje 24 200 cm3.
Konstrukci pohonných jednotek odpovídají výkonové parametry. Šestiválcové motory zpravidla disponují základním výkonem 338 – 625 kW (460 – 850 k). Podíváme-li se na osmiválcovou techniku, mívá základní výkon 500 – 573 kW (680 – 780 k). Tyto motorizace mohou pracovat s výkonovými křivkami. Dvanáctiválcové motory vynikají výkonem 625 – 852 kW (850 – 1160 k). Hovoříme zpravidla o maximálním výkonu, avšak někteří výrobci uvádí výkony nominální. V případě dvanáctiválců jde obvykle o 655 – 750 kW (890 – 1020 k).
Celý článek Ing. Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 3/2026.*




1 - Samojízdná sklízecí řezačka osazená adaptérem s tzv. velkými bubny
2 - Rotorové adaptéry se dodávají s kombinací bubnů různého průměru
3 - Někteří výrobci sází na adaptéry tvořené vkládacími dopravníky
4 - Sklízecí řezačka nejvyšší třídy s diskovým adaptérem pro přímou sklizeň