Způsob, jak kvalitně rozrušit půdní krustu při pěstování máku, trápil soukromého zemědělce z Orlickoústecka dlouhá léta. Problém nakonec vyřešila rotační plečka GST Biostar, která nejen rozrušuje půdní škraloup, ale také půdu provzdušňuje, zlepšuje mineralizaci, šetří vláhu a podporuje plodinu v jejím růstu.
Ladislav Šplíchal starší ze Džbánova, části obce Voděrady v okrese Ústí nad Orlicí, začal hospodařit v roce 1992, poté, co mu bylo vráceno v rámci restitucí 24 ha zemědělské půdy. Od počátku provozoval i živočišnou výrobu. „Chovali jsme kolem 25 dojnic a dalších 25 kusů ostatních kategorií,“ vzpomíná syn Ladislav, který převzal hospodářství po svém otci v roce 2011. Chov skotu byl spojen s velkým množstvím ruční práce, a tak stál před rozhodnutím, zda chov zmodernizovat a rozšířit, nebo zrušit. Nakonec se rozhodl pro druhé řešení a zaměřil se pouze na rostlinnou výrobu. „Mým cílem bylo zvětšit výměru půdy a zcela se věnovat polařině,“ přiznává. Dnes hospodaří na 135 ha zemědělské půdy, z nichž je 120 ha orné půdy a 15 ha trvalých travních porostů.
Orientace na tržní plodiny
Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování tržních plodin. Na polovině výměry Ladislav Šplíchal pěstuje ozimou pšenici, na pětině řepku a na stejné ploše mák. Zbylá plocha je vyhrazena pro svazenku na množení nebo trávy na semeno. V některých letech zařazuje do osevního postupu i ječmen. Kolem tří hektarů tvoří krmné biopásy. Píci z luk suší na seno, které následně prodává.
Problém s krustou
„Roční úhrn srážek u nás často velmi kolísá. Například vloni činil kolem 550 mm, ale rok předtím byl dvojnásobný, spadlo 1100 mm. Půda je u nás zádržná, a tak velké problémy se suchem nemáme. Často ale máme opačný problém, trápí nás půdní krusta po vydatných srážkách,“ konstatuje farmář. Největší problémy krusta způsobuje při pěstování máku. Proto Ladislav Šplíchal hledal způsob, jak půdní škraloup co nejefektivněji narušit. Nakonec našel řešení ve spolupráci s firmou AGRIO Pardubicko s. r. o., která se zabývá technologií rotačních pleček. Princip činnosti stroje ho zaujal, a tak si plečku v roce 2020 půjčil na vyzkoušení. Stroj odvedl kvalitní práci, ale nákup si Ladislav Šplíchal ještě rozmýšlel. Definitivní rozhodnutí učinil až v roce 2021, kdy si plečku půjčil podruhé. Plečkování postižených pozemků vyřešilo problém, a tak o plečku projevil zájem.
Více v květnovém Farmáři.*
