Shrnovače představují klíčovou techniku při sklizni sena a senáže. Jejich volba rozhoduje také o výsledné kvalitě vyrobeného krmiva. Důležité je především formování řádku z hlediska šířky a tvaru. Roli hraje rovněž uložení stébel. Jednotlivým sklizňovým linkám dominují rotorové modely s různým záběrem, nicméně řada podniků a farem používá pásové shrnovače.
Obě skupiny se dodávají jak v provedení pro malé výměry, tak pro velké rozlohy a poskytovatele služeb. Rotorové modely rozdělujeme podle způsobu ukládání řádků a podle počtu pracovních rotorů. Základní typy nabízí buď shrnování do bočního, nebo středového řádku. Rotorové shrnovače mají různý počet rotorů. Boční modely se nabízí s jedním nebo dvěma rotory, vybrané modely pak s třemi rotory. Středové modely se dodávají jako dvourotorové a čtyřrotorové, existují však také modely se šesti rotory. Pásové shrnovače se dodávají jako nesené, a to pro agregaci v předním tříbodovém závěsu, a dále jako tažené či polonesené pro agregaci do zadního závěsu tažného prostředku. Také pásové modely umožňují různé formování řádků.
Bez ohledu na skutečnost, zda jde o boční či středové modely, využívají shrnovače uzavřenou kulisovou dráhu pro pohon shrnovacích ramen rotoru. Ramena jsou osazena shrnovacími prsty různého průměru a tvaru. Kulisová dráha může být uložena v olejové lázni, trendem posledních let jsou však kulisové dráhy bez olejové lázně.
Většina středových typů se nabízí v poloneseném a taženém provedení, nicméně existují také dvourotorové modely agregované v zadním tříbodovém závěsu. Základní středové modely klasické koncepce jsou osazeny dvěma rotory s pevnou pozicí rotorů a mají pracovní záběr 4,9–6,8 m. S rostoucí výkonností máme k dispozici shrnovače, jejichž konstrukce zahrnuje boční posuv rotorů, a tedy také nastavitelný pracovní záběr. Posuv je buď manuální, nebo hydraulický. S rostoucím záběrem také roste šířka řádku.
Více v článku Ing. Filipa Javorka v květnovém Farmáři.
