Zemědělská technika, a to jak stroje, tak i nářadí, jsou z pohledu ovládání a nastavení stále sofistikovanější. Taková technická řešení se samozřejmě neobejdou bez vyspělých elektronických systémů. V případě precizního zemědělství můžeme hovořit o souboru různých faktorů.
Hovoříme-li o velmi přesném provádění řady agrotechnických opatření, řadě uživatelů techniky se v první řadě vybaví využívání zařízení, které obecně nazýváme navigace. Jde však o poměrně nepřesné označení. Nejen s rostoucími pracovními záběry, například techniky pro zpracování půdy a setí, ale také se stále se stupňujícími požadavky na přesnou a k životnímu prostředí ohleduplnou aplikaci, se mnohem častěji setkáváme s vybavením nebo následným vybavováním trakčních prostředků nebo samojízdné aplikační techniky systémy satelitního nebo chcete-li automatického navádění. Stejné platí i o sklizňové technice, a to jak v případě nasazení kolových traktorů s výkonnými žacími kombinacemi dvou či tří žacích strojů, tak v souvislosti se samojízdnými sklízecími mlátičkami a řezačkami.
Bez ohledu na druh samojízdného zemědělského stroje či jeho kombinaci s pracovním nářadím má využití různých pomocných či plně automatických naváděcích systémů řadu společných znaků a předností. Jde především o zvýšení výkonnosti dané eliminací překrývání pracovních záběrů a z toho pramenící úspory pohonných hmot nebo například zvýšení přesnosti aplikace pevných i kapalných hnojiv a dalších účinných látek přinášející ekonomické úspory a přispívající k ochraně životního prostředí. Nezastupitelnou roli dnes hrají naváděcí systémy také při setí širokořádkových plodin i při zakládání různých typů porostů od obilnin až po brambory. S využitím nejen satelitních systémů souvisí také přesná evidence prováděných prací ve vztahu k obdělávaným pozemkům a rovněž precizní zjišťování jejich skutečné rozlohy a výměry.*
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v Tématu týdne Zemědělce č. 37.
