Sklizeň cukrové kukuřice na jesenických polích

Ve Středočeském kraji a v okolí našeho hlavního města hospodaří významný zemědělský podnik AGRO Jesenice u Prahy a. s. Kromě rozsáhlé rostlinné výroby na více než 4500 ha a intenzivní živočišné produkce se podnik věnuje dalším významným podnikatelským aktivitám. Zemědělskou výrobu v současnosti doplňují hned tři bioplynové stanice a mezi zásadní podnikatelské činnosti patří moderní mrazírna ve Vestci v okrese Praha-západ. Její provoz slouží pro zpracování a následnou expedici vlastní vypěstované a rovněž nakupované zeleniny a ovoce. Hotové výrobky dodává AGRO Jesenice jak pod vlastními, tak privátními značkami.

Rostlinná výroba se v zemědělském podniku AGRO Jesenice zaměřuje na pěstování zhruba 1800 ha obilnin, 600 ha řepky ozimé, olejniny zastupuje 120 ha máku. Na 900 ha se pěstuje zejména silážní kukuřice. Plochy krmných plodin doplňuje 330 ha vojtěšky. A pro v úvodu zmíněný mrazírenský provoz je určeno 200 ha cukrového hrášku a 300 ha cukrové (sladké) kukuřice. A právě cukrová kukuřice je velmi zajímavá z hlediska agrotechniky a sklizně. Neméně zajímavé je i její zpracování. 

Klíčová tržní plodina pro celou firmu

Sladkou kukuřici pěstují jeseničtí na zhruba 300 ha, které mají rozdělené do 17 bloků. Podle slov pana Ing. Hynka Bláhy, agronoma, který se na její produkci specializuje, pěstují celkem deset odrůd. Nejvýznamnějšími jsou Messenger a Wim - odrůda vynikající vysokým výnosem zrna, výši okolo 8 t/ha. Výnos ostatních odrůd dosahuje od necelých 5 do 6 t/ha. Hrubý výnos palic odpovídá zhruba 15–20 t/ha. Jak uvádí Hynek Bláha, veškerá hmota, která zůstává po oddělení zrna, tedy vřetena a listeny, představuje významnou vstupní surovinu pro jednu z bioplynových stanic. Ročně se jedná o téměř 5500 tun!

Zakládání porostů sladké kukuřice probíhá od poloviny dubna do konce května. Během vegetační doby používají v Jesenici mechanické kypření k likvidaci plevelů. Sklizeň probíhá od poloviny srpna, do poloviny září, případně i déle. Pěstování vhodných odrůd s různou délkou vegetace napomáhá optimalizaci celého procesu sklizně a následného zpracování. Sklízí se tzv. nonstop, a to ve dvou dvanáctihodinových směnách. Jediným limitujícím faktorem je počasí a vhodné vytížení posklizňové linky (kapacita loupárny a následného příjmu v mrazírně). Pozemky jsou vzdáleny od zpracovatelských kapacit od jednoho do 15 km a jeseničtí se snaží pěstovat kukuřici co nejblíže loupárně. Její provoz je vybudován v obci Zlatníky – Hodkovice a kromě loupání palic pro oddělení zrna využívá též efektivního praní, aby do mrazírny putovala zrna řádně očištěná. Pásové dopravníky plní žluté plastové bedny zrnem kukuřice a v těchto bednách dochází k jejich přepravě ke zpracování v mrazírně. Roční produkce představuje přibližně 1500–1600 tun.

Finalizace produkce v mrazírně

V mrazírně znovu dochází k čištění a praní zrn, přičemž finální systém odstraňování zbylých příměsí využívá výkonných optických čidel. Vlastní mražení probíhá při –24 °C. Z mrazicí komory putuje zrno postupně do linky zajišťující balení do různých obalů. Skladování probíhá v nově vybudovaných kapacitách, kde se stabilně udržuje teplota na úrovni –18 °C.  

Po ukončení sklizně cukrové kukuřice přichází v mrazírnách na řadu výroba mraženého špenátu, který podnik nakupuje, stejně jako některé další produkty. Mrazírenský provoz tak funguje celoročně a dodává na pulty obchodů široký sortiment nejen mražené zeleniny ale i ovoce.

Celý článek Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2025.*