Kombinované secí stroje sdružují různé pracovní operace a umožňují zakládání porostů za rozličných podmínek. S ohledem na konfiguraci pracovních orgánů jsou vhodné pro přímé setí do strniště nebo pro zakládání porostů do částečně zpracované půdy. Samozřejmostí je setí do připravené půdy nejen po orbě. Secí stroje této třídy představují alternativu k secím kombinacím s rotačními bránami, které předčí především z pohledu pracovního záběru.
V našich podmínkách se využívají nejen modely se záběrem 3 až 4,5 m, oblíbená je technika se záběrem 6 až 9 m. V takových případech hovoříme o kompaktních secích strojích, pro něž je charakteristický nosný rám spojený jak s pracovními orgány, tak zásobníkem osiva. Existují rovněž modely se zásobníkovým vozem, který se agreguje s rámem opatřeným secími botkami. Takové stroje disponují záběrem do 12 až 18 m a jsou osazeny specifickými botkami umožňujícími výsev v rozmanitých podmínkách. Kombinovaná technika vyžaduje dostačený příkon pro dosažení správné pracovní rychlosti, která je zárukou precizního fungování pracovních orgánů.
Většina kombinovaných modelů secích strojů využívá pneumatickou distribuci osiva. Její součástí je zpravidla hydraulicky poháněný ventilátor. Charakteristickým znakem této techniky jsou zásobníky osiva různého objemu, které však plní další funkci. Mezi trendy řadíme společné ukládání osiva a hnojiva v jediném přejezdu. Proto většina výrobců nabízí zásobník dělený v různém poměru. Část zásobníku je vyhrazena osivu, část pevnému minerálnímu hnojivu. Poměrně často je zásobník rozdělen v poměru 60 : 40. Daná konfigurace rovněž nabízí možnost výsevu dvou různých plodin jedním přejezdem.
Mezi charakteristické znaky secího stroje řadíme půdní pěch tvořený soustavou kol opatřených obvykle pneumatikami se šípovým vzorem, existují však i pěchy osazené pneumatikami s hladkým dezénem. U některých kombinovaných secích strojů se za pěchem nachází ještě trapézový válec, jehož úkolem je příprava seťového lože a drobení hrud. Pak následují zpravidla dvě řady individuálně uložených talířů pro zpracování strniště, hrubé brázdy nebo mělce zpracované půdy. Talíře jsou uloženy na pružných ocelových slupicích nebo pevných slupicích doplněných pryžovými tlumicími elementy, zajišťujícími jejich odpružení. Za talířovou sekcí mohou následovat přihnojovací botky. Talíře se vyrábějí v různém provedení. Kromě klasických zubatých talířů existují provedení s agresivním profilováním obvodu. Takové talíře jsou určeny pro práci ve větším množství rostlinných zbytků nebo v suchých podmínkách. Za talířovou sekcí může následovat opět pružná smyková lišta pro urovnání povrchu nebo ji může doplnit řada profilovaných kotoučů – koltrů. Tyto kotouče rozřezávají posklizňové zbytky nebo se používají speciálně tvarovaná provedení pro drobení hrud. Dále je součástí konstrukce hlavní pěch, který může rovněž plnit funkci transportního podvozku (některé secí stroje mohou být ještě doplněny přepravním podvozkem, který se před setím hydraulicky zvedá do pracovní pozice, aby nedocházelo k nerovnoměrnému utužení půdy). Za tímto pěchem následují secí botky, které se nabízí v různých variantách a obsahují obvykle vlastní konstrukční prvky jednotlivých výrobců.
Více v článku Ing. Filipa Javorka v listopadovém Farmáři.
