Bezorebné technologie jsou v současné době velmi rozšířené. Některé podniky vyznávají pouze tento způsob zpracování půdy, jiné jej kombinují s tradiční orbou. Má-li být výsledek práce perfektní, musí stroj splňovat řadu kritérií, od použitých materiálů přes zvolenou konstrukci až po tvar a rozmístění pracovních orgánů. Je-li volba zákazníka správná, slouží mu pořízený stroj dlouhá léta a ani příchod nového neznamená odchod z podniku.
Zemědělská společnost Rovina Písek, a. s. sídlí v obci Písek nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Při zpracování půdy prošel podnik za poslední dvě desetiletí vývojem, při němž vyzkoušel různé technologie, aby se nakonec rozhodl pro bezorebné zpracování s hlubokým kypřením půdy. Na to, jak v Písku hospodaří a především jakou techniku pro zpracování půdy používají, jsme se přijeli zeptat předsedy představenstva Ing. Josefa Klecara a agronoma podniku Ing. Bohumila Pihýra. Oba jsou v podniku pamětníky. Josef Klecar nastoupil jako čerstvý ekonom v roce 1983, Bohumil Pihýr dokonce pamatuje sloučení původních družstev v roce 1970.
Písečtí hospodaří převážně na středních, hlinitopísčitých až písčitohlinitých, silně abrazivních půdách. Při zpracování půdy si vyzkoušeli snad všechny technologie. Protože jim nové poznatky a trendy nebyly nikdy cizí, pamatují první období prosazování minimalizace, stroje, které se tehdy pořizovaly, i nedostatky, které tato technologie měla. Minimální zásahy do půdy a zpracování do malých hloubek měly za následek utužování půdy a vyžadovaly větší nasazení chemie. Ale ani klasické zpracování s orbou nebylo zdaleka optimální. Nakonec vhodnou technologii do svých podmínek našli. Pluh sice do šrotu nedali, ale půdu zpracovávají téměř výhradně bezorebně.*
Cerlý článek si přečtete v regionální příloze týdeníku Zemědělec věnované Královéhradeckému kraji.
