Dlátové pluhy patří do skupiny strojů, které zároveň provádí i zpracování povrchové vrstvy půdy. A to zcela bez omezení maximální pracovní hloubky, která činí až 65 centimetrů. Pro využití pro následující výsev je nezbytné následné utužení (konsolidace) povrchu seťového lůžka. Intenzita tohoto utužení musí být přiměřená půdním podmínkám a požadavkům následných plodin. Má zajistit vhodný kontakt kořenů vyvíjejících se rostlin s půdou, což zlepšuje přístupnost vody a živin.
U dlátových pluhů provádí konsolidaci nejčastěji zdvojený hřebový válec. V povrchové půdní vrstvě o mocnosti 10 až 15 cm se vyskytují organické zbytky, promísené s půdou tak, aby mohla probíhat mineralizace. Tím se dostává dusík do oblasti, v níž je využitelný rostlinami.
U hloubkových kypřičů, vybavených krátkými pracovními nástroji, je za vnikání do půdy zodpovědný hrot pracovních orgánů, který je také nejvíce namáhaný. Pro snížení opotřebení může být opatřený karbidovou vrstvou. O to, že je půda ve stanovené hloubce zvedána, se starají křídla, která jsou k tomu účelu speciálně tvarovaná. Pohybem křídel a zvedáním půdy dochází k praskání a k lámání utužených půdních vrstev. Vznikají tak ve svislém směru orientované zlomy a průchodnost půdy pro vodu a vzduch je obnovena. Přitom nedochází k vynášení neúrodné půdy z hlubších vrstev nahoru.
Nicméně v praxi nic nebývá tak jednoduché. Často dochází k tomu, že vrchní vrstva půdy na poli zachytí srážkovou vlhkost, čímž se zvýší její hmotnost. Působí pak jako závaží, které tlačí na vrstvy spodní, jimž zabraňuje v pohybu nahoru, jakmile do nich vnikne radlička. Výsledkem je zachování zhutnělých vrstev se současným vysokým tahovým odporem nářadí. Traktor spotřebuje velké množství paliva (nadměrné zatížení motoru při práci může napovědět o nesprávně probíhající operaci) a ve zhutnění na pozemku může dojít ještě ke zhoršení.
Více informací v Mechanizaci zemědělství.
