Technologie je připravena, zákon ne. Efektivnímu využití dronů v zemědělství brání současná legislativa

Přestože moderní aplikační drony umožňují na poli přesnou a cílenou aplikaci pesticidů, jejich využití k tomuto účelu u nás výrazně komplikuje zákon. Od žádosti do povolení postřiku dronem zpravidla uplyne více než 14 dní, farmáři tak i přes využívání moderních technologií nemohou na situaci na poli reagovat okamžitě. „Je paradoxní, že při snaze o šetrnější, flexibilnější a cílenější aplikaci pesticidů nedokážeme možnostem, které moderní drony nabízejí, dostatečně otevřít cestu,“ říká ve svém komentáři Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan.

Tuzemská legislativa ve většině případů zakazuje aplikace pesticidů pomocí letecké techniky v Česku. Toto nařízení mělo v minulosti své opodstatnění, neboť postřiky z letadel často zasahovaly i okolní plochy. Docházelo tak k úletům chemikálií mimo cílové porosty, kontaminaci vody, poškození necílových organismů a ohrožení lidského zdraví. Dnes je však situace jiná. Moderní drony umožňují přesné a cílené zásahy s minimálním dopadem na okolí, přesto jsou nadále posuzovány stejně jako letadla nebo helikoptéry.

Dlouhý schvalovací proces

Zákon č. 326/2004 Sb. sice stanovuje řadu výjimek, u kterých je letecká aplikace pesticidů možná, pojí se s tím však množství administrativních náležitostí a také dlouhý schvalovací proces. Žádost je nutné podat minimálně 10 dní předem, příslušné úřady pak mají na její vyřízení zpravidla dalších 5 dnů. U polí se přitom jedná o značně dlouhou dobu, za kterou se konkrétní problém může výrazně zhoršit. Na co by tedy v první fázi stačila cílená aplikace látky dronem, je po více než 2 týdnech často nutný plošnější postřik.

U spotové aplikace snížení pesticidů až o 70 procent

Dron se přitom při postřiku může řídit přesnou aplikační mapou, která vychází z dat o stavu porostu a výnosovém potenciálu jednotlivých částí pole. Díky tomu může zasáhnout bodově pouze v místech, kde je to skutečně potřeba. Tato spotová aplikace výrazně snižuje spotřebu přípravků, klidně i o 70 procent, čímž šetří přírodu i náklady. Zároveň není nutné, aby na pole vjížděla těžká technika. To eliminuje produkci emisí, poškození porostu i zhutňování půdy, které má negativní dopad na její úrodnost a schopnost zadržovat vodu.

Podle strategie Evropské unie „Farm To Fork“ by se měla spotřeba chemie na hubení škůdců, chorob, nebo plevelů snížit do roku 2030 v členských zemích na polovinu. Zákaz letecké aplikace pesticidů však v praxi znamená, že i při využití moderních postřikovačů s cíleným dávkováním dochází k pojezdu po celém poli, zatímco drony by umožnily zásah jen v ohniscích problémů bez utužení půdy a poškození plodiny aplikační technikou.*

Více informací v Mechanizaci zemědělství.