Traktory univerzální a speciální

Prodej výkonných modelů je vždy zajímavou záležitostí, kterou bychom pro prodejce mohli označit až za prestižní. Faktem však je že na této skupině strojů se objemy prodejů nedělají, a je to vidět i z přiloženého grafu, který dokumentuje poměrné zastoupení traktorů prodaných loni v ČR. Když pomineme skupinu traktorů s motory od 19 do 37 kW, kam spadá plná jedna čtvrtina všech registrovaných traktorů; což je dáno jednak větší mírou prosazování se netradičních asijských značek (Solis, YTO, Dongfeng) a jednak poptávkou po traktorech domácího výrobce Šálek, tak druhou významnou skupinu tvoří výkony od 75 do 100 kW, tedy asi 100 až 136 k. A to jsou ti praví univerzálové, vhodní jako hlavní stroje pro malé farmy i jako doplňkové traktory do velkých zemědělských podniků.

Při popisu traktorů s výkonem do 160 k musíme rozlišit dvě základní skupiny. Tu první představují stroje klasické koncepce a tu druhou speciály. Schválně je nenazývám malotraktory, protože do sadů a vinic je používána technika s výkonem okolo 50 až 100 k a to opravdu žádné malotraktory nejsou.

Motory – tři či čtyři válce

Motory traktorů s nižšími výkony se vyznačují tříválcovými motory, které jsou časté u speciálů, anebo čtyřválci. Jen výjimečně jsou v ranku výkonů do 160 k používány motory šestiválcové. Standardem je dnes vstřikování paliva typu Common rail a čtyřventilová technika rozvodu, nebo přeplňování. Důvodem toho všeho jsou především emisní normy, jež kladou stále vyšší nároky na konstrukci motorů a nutí jejich vývojáře ke stále větším kompromisům. Bohužel jednoduchá rovnice nižší spotřeba = nižší emise platí jen pro produkci CO₂, avšak nikoliv pro emise škodlivých látek. A tak jsou nutné systémy, které zdraví nežádoucí komponenty z výfukových plynů pasivně či aktivně eliminují.

Standardem pro motory s výkonem nad 56 kW jdou dnes systémy SCR i filtry částic, časté je i použití zpětné recirkulace spalin. Jak je možné vidět z tabulky, emisní limity u motorů s nižším výkonem jsou benevolentnější. A tak si často vystačí jen s filtrem částic.

Převodovky – mechanicky i plynule

U speciálů do sadů a vinic jsou nejčastěji používány mechanické převodovky, často doplněné o dvoustupňový násobič točivého momentu a jen výjimečně plynulý koncept pojezdu. Obdobné je to u konvenčních traktorů, kde se již vyskytují i násobiče vícestupňové a stále častěji i plynulé převodovky, které mají nesporné výhody. Pohon kol obou náprav je dnes samozřejmostí, stejně jako rychlost jízdy 40, případně 50 km/h a odpružení přední nápravy.

U speciálů se hodně řeší otázka manévrovacích schopností, ideálně takových, které dovolí plynulé najíždění do sousedního řádku. K tomu se používá kloubové řízení, někdy i kombinované s řízením kol přední nápravy, nebo natáčecí nápravy. U klasických traktorů jsou časté systémy redukující na poli počet otáček volantu nutný k dosažení plného rejdu kol.

Stále častější je též využití vícerozsahových vývodových hřídelů, přece jen redukované otáčky PTO posazené do otáček motoru, kde je dosaženo příznivé měrné spotřeby paliva, to umožní snížení provozních nákladů.

Celý článek najdete v Zemědělci 45/2022.*

Limity emisní normy Stage V pro jednotlivé výkonové skupiny motorů