Orba představuje základní agrotechnické opatření v rámci konvenčních technologií. Lze jí rozdělit podle hloubky zpracování půdy. Mělkou orbu provádíme v hloubkách 140 až 180 mm, střední orbu v hloubce 180 až 240 mm, následuje orba hluboká, kdy zpracováváme půdní profil v hloubce 240 až 300 mm a nad 300 mm již hovoříme o orbě velmi hluboké.
Kromě klasického pluhu mohou do maximální hloubky 300 až 350 mm pracovat různé intenzivní kypřiče, ve větších hloubkách používáme dlátové pluhy. Základním konstrukčním prvkem pluhu je orební těleso neboli radlice, která svou geometrií umožňuje půdu kypřit, drobit, mísit a obracet. Orebních těles rozlišujeme několik druhů. Nabízí se provedení pro ornou půdu a pro orbu travních porostů. Dále se orební tělesa liší provedením odhrnovačky, která může být plná nebo pásková. Naprostá většina odhrnovaček je vyrobena z oceli, pro specifické podmínky se nabízí provedení vyrobená z odolného plastu.
Při pohledu na konstrukce pluhů můžeme říci, že je obecně rozdělujeme na jednostranné a oboustranné neboli otočné. Dále se pluhy rozlišují podle možnosti agregace na nesené v zadním tříbodovém závěsu (nabízí se i provedení pro přední tříbodový závěs, polonesené a tažené. Poměrně oblíbené v našich podmínkách jsou polonesené varianty, které agregujeme s tažným prostředkem prostřednictvím tříbodového závěsu, opatřené minimálně jedním opěrným kolem. Z hlediska pozice opěrného kola se nabízí pluhy s kolem umístěným na konci rámu nebo s kolem bočně uloženým, kdy se kolo nachází zhruba v zadní třetině rámu. Zejména modely s větším počtem orebních těles mohou být doplněny v přední části rámu ještě přídavným opěrným kolem. Do kategorie polonesených pluhů patří modely s děleným rámem a jednonápravovým podvozkem. Hovoříme rovněž o nápravových pluzích. V takovém případě se zhruba dvě třetiny orebních těles nachází v přední části rámu a jedna třetina v zadní části rámu, za výše uvedenou nápravou. Náprava plní roli pracovního a přepravního podvozku, tyto pluhy však mohou doplněny přídavnými opěrnými koly jak v přední, tak zadní části rámu.
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v říjnovém Farmáři.*
