Objemná krmiva tvoří základ krmné dávky přežvýkavců a představují nedílnou součást vstupní suroviny provozů bioplynových stanic. Různé druhy objemných krmiv jako takových můžeme konzervovat a uskladňovat různým způsobem. Kromě konzervování sušením se většina krmiv v současné době konzervuje silážováním a senážováním.
Výroba krmiv počítá se ztrátami, jak sklizňovými, tak skladovacími. Volba technologie sklizně i skladování musí mít za cíl tyto ztráty minimalizovat. Kromě ztrát z pohledu objemu a hmotnosti, souvisejících zejména se zachováním množství vyrobeného krmiva, představuje důležitý aspekt také minimalizace vlivu na životní prostředí, zejména s ohledem na ochranu spodních vod.
Skladování krmiv je nedílnou součástí celého technologického řetězce, tedy od sklizně samotné až po manipulaci s vyrobenými krmivy a jejich zakládáním v provozech živočišné výroby. Technologie skladování rozdělujeme podle různých kritérií. Dvě základní skupiny tvoří technologie stacionární a mobilní. S ohledem na technologické vybavení provozů živočišné výroby převažuje buď využití stacionárních, nebo mobilních technologií, někdy se pak obě skupiny vhodně kombinují. Výše uvedené druhy krmiv se sklízejí buď s využitím technologie lisování, nebo se hmota ukládá jako volná a cílem je následné maximální vytěsnění vzduchu.
Článek Ing. Filipa Javorka si můžete přečíst v květnovém Farmáři.
