S řezacími senážními vozy se v našem zemědělství setkáváme ve větší míře od devadesátých let minulého století a nutno říci, že se jejich konstrukce od té doby značně změnila. Výrobci se soustředili především na růst ložného objemu a zvyšování efektivity systému řezání. Jde především o zvyšování výkonnosti a kvality řezanky. Patrným trendem je též stálé rozšiřování nabídky víceúčelových nebo i kombinovaných řezacích vozů, které také v nižších objemových kategoriích nahrazují či doplňují modely klasické.
Pro víceúčelové vozy je charakteristická otevřená konstrukce, kdy lze takové modely využívat rovněž jako odvozní prostředky v linkách se sklízecími řezačkami. Naopak klasická provedení vozů využívaná zejména při sklizni sena a slámy mají stropní část uzavřenou lany nebo stropními profily. Víceúčelové modely pracují jako odvozní prostředky při sklizni senáže, kukuřice na siláž či GPS. Při sklizni senáže v lince se sklízecími řezačkami využijí tyto vozy své sběrací a řezací ústrojí při sběru z řádků na souvratích či na úzkých pozemcích, na nichž by nebylo využití celé linky efektivní.
Různé výkonové třídy
Jednotlivé zástupce víceúčelových sběracích vozů rozdělujeme podle ložného objemu do tří skupin. Objem těchto vozů se uvádí podle normy DIN vyjadřující skutečný ložný objem vozů. Rovněž se dále můžeme setkat s uváděným objemem při středním stlačení, jenž odkazuje na využití vozu při sklizni a určité míře stlačení materiálu. První skupinu víceúčelových typů reprezentují vozy se základním objemem od 22 do 32 m3, které se osazují dvounápravovým typem podvozku. Jako střední třídu můžeme označit vozy s objemem 32 až 45 m3, které se dodávají zpravidla s dvouosým podvozkem, nejvýkonnější modely pak někteří výrobci na přání dodávají v třínápravovém provedení. Do nejvýkonnější kategorie pak můžeme zařadit vozy, které svým spektrem objemů pokrývají rozsah 46 až 56 m3. Výše uvedené hodnoty vyjadřují objem základních provedení vozů, někteří výrobci nabízí možnost zvětšení objemu pomocí nástavků nebo prodloužením provedením zadního hydraulicky otevíratelného čela. Někteří výrobci nabízí pro víceúčelové modely na přání také sadu lan pro zakrytí stropní části, využitelnou při sklizni suchých materiálů. Na přání je pak u stále většího počtu modelů dodáván systém pro zakrývání stropní části kvůli zamezení úletu materiálu během přepravy na pozemních komunikacích. Nástavba víceúčelových modelů se liší také provedením předního čela. Některé typy mají pevné přední čelo, trendem je však čelo polohovatelné. Základní technika této kategorie umožňuje horní část čela nastavovat do dvou pozic, a to pro sběr z řádku a pro paralelní jízdu při dopravní obslužnosti sklízecích řezaček. Výkonnější modely pak nabízí ještě třetí možnost – vyklopení směrem dopředu. Tato pozice se využívá při provádění průseků při sklizni kukuřice, kdy se odvozní souprava pohybuje v závěsu za řezačkou. Polohovatelné čelo plní několik základních funkcí. Díky své konstrukci umožňuje zvýšení ložného objemu, a to jak při sběru materiálu, tak při odvozu od sklízecích řezaček. Druhou funkci, kterou takové čelo plní, je stačování materiálu uvnitř ložného objemu a dále se možnosti zaklopení čela dovnitř nástavby využije pro urychlení procesu vyprazdňování materiálu.*
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází ve Farmáři č. 2.
