První tři písmena starořeckého bios, označující vše živé, se staly jistým symbolem uvědomění si skutečných vztahů mezi činností člověka a zákony přírody. Definicí a výkladů slov začínajících písmeny bio může být velmi mnoho, v zemědělství pak v opravdu širokém pojetí. Podívejme se blíže na jednu specifickou oblast, kde hlavní úlohu hraje biopalivo, avšak z pohledu ryze technického, bez ekonomicko-sociálních aspektů.
K porozumění označení biopaliva je nutné sáhnout po definici ve směrnici EU (EU 2003/30/EC), která označuje biopalivo jako kapalné nebo plynné palivo vyrobené z biomasy. Obecně se ve společnosti vžil pojem biodiesel či bionafta, kterou prezentuje metylester rostlinných či živočišných tuků. V případě spalování bionafty nebo obecně směsných paliv s obsahem biosložky je důležité, aby takové palivo splňovalo jakostní parametry podle příslušných norem. Obecné stanovisko výrobců traktorů je takové, že dávají přednost biopalivům II. generace, která se svými vlastnostmi velmi podobají současné motorové naftě. Všeobecně lze říci, že většina výrobců umožňuje použití biodieselu B20 (tedy 20% podíl biosložky, nejčastěji MEŘO) bez dalších modifikací. V současné chvíli je ovšem častěji v distribuční síti palivo B30 nebo čistý metylester řepkového oleje pod označením B100. Při vyšším zastoupení biosložky (dohodou od 20 %) v motorové naftě je již třeba dodržovat pokyny výrobce, aby byl zajištěn bezproblémový provoz traktoru a také byly respektovány záruční opravy. V podmínkách ČR, kde se neustále opakují problémy i s konvenčními palivy (chemické i mechanické nečistoty), logicky panuje i značná nedůvěra v biopaliva. Objektivně však lze poukázat na fyzikálně-chemické parametry, jako je například nižší výhřevnost metylesterů olejů, jejich vysoké povrchové napětí a nevhodný průběh destilační křivky a také často zmiňovaná chemická agresivita vůči ostatním materiálům palivové soustavy. Uvedené nedostatky však lze úspěšně řešit přizpůsobením regulátorů řídicí jednotky motoru, úpravou palivové soustavy a použitím vhodných materiálů. Vzhledem k tomu, že je snaha uvedené palivo používat ve spalovacích motorech, které na MEŘO nebyly primárně konstruovány, dochází ke změnám výstupních parametrů spalovacího motoru, především velikosti točivého momentu, výkonu motoru a spotřeby paliva. A jelikož se často setkáváme s velmi odlišnou interpretací výkonu motoru traktoru při spalování nafty a bionafty, rozhodli jsme se, že vám poskytneme porovnání těchto výsledků na traktoru CASE IH Puma CVX 225, jehož specifikace motoru je uvedena v tabulce 1. Paliva byla odebrána z běžné distribuční sítě, u motorové nafty se jednalo o vzorek, který obsahoval podíl biosložky pod 1,5 %, u B30 se jednalo o podíl 30,7 %. Měření bylo realizováno na specializovaném pracovišti výzkumu a vývoje traktorů Ústavu techniky a automobilové dopravy Mendelovy univerzity v Brně.*
Celý článek autorů z Mendelovy univerzity v Brně vyjde v časopisu Farmář.
