Trendem posledních let je bezesporu využívání samojízdné aplikační techniky. Týká se to jak strnišťové aplikace, tak aplikace ve vzrostlých porostech polních plodin. Samojízdnou techniku zastupují rozmanité nosiče nástaveb, které se liší především konstrukcí podvozku a kapacitou cisternové nástavby.
Podvozky samojízdné techniky jsou uzpůsobeny jak pro jízdu po strništi a porostech v ranných růstových fázích, tak ve vzrostlých porostech, a to včetně širokořádkových kultur. Zejména pro aplikaci v porostech kukuřice slouží speciální dvoumontáže kol, které jsou nastaveny na rozteč odpovídající meziřádkové vzdálenosti. Jak již bylo zmíněno, jde u samojízdné techniky o nosiče nástaveb a nářadí, ale rovněž můžeme do této kategorie započítat nákladní automobily osazené cisternovou nástavbou. Samojízdná technika umožňuje připojení různých adaptérů k zajištění vlastní aplikace. S využitím speciální samojízdné techniky jde ruku v ruce nasazení přívozních cisteren, které jsou k dispozici v různých variantách podvozku a cisternové nástavby.
Většina samojízdné techniky, využívané v našich podmínkách, nabízí klasické dvouosé uspořádání podvozku. Jednotlivé modely nabízí obvykle tři režimy řízení kol. Řízení kol přední nápravy využijeme především při jízdě po pozemních komunikacích. Řízení všech kol minimalizuje poloměr otáčení a je přínosem při jízdě v kolejových řádcích a řádkových kulturách. Třetím režimem je psí krok, kdy se samojízdná technika pohybuje směrem vpřed s tím, že se v každé stopě odvaluje pouze jedno kolo. K příslušenství podvozku patří, obdobně jako u ostatních modelů, systémy pro regulaci tlaku v pneumatikách. Dané modely se zpravidla nabízí s cisternovou nástavbou o objemu do 22 000 l. Do této kategorie řadíme rovněž nosiče nástaveb, které však nejsou osazeny nástavbou jako takovou, ale jsou to tahače pro speciální sedlové cisterny s dvounápravovým podvozkem. Jejich maximální objem dosahuje zpravidla 32 000 l. Takto pojaté cisterny rovněž nabízí řízení všech kol, a to v různých režimech. Dále se u dvouosých modelů setkáme s konstrukcí, kdy je nosič opatřen nástavbou odpovídající kubatury a dále je agregován zpravidla s dvounápravovou cisternou. Taková souprava může nabídnou objem cisterny nosiče například 22 000 l a dále třeba 18 000 l objemu tažené cisterny. Nicméně pro dosažení objemu na úrovni 32 000 l máme k dispozici nosiče nástaveb s klasickým třínápravovým podvozkem, vybavený stejnými režimy řízení kol jako u dvouosých modelů, včetně psího kroku. Také tyto modely mohou být opatřeny dvoumontáží kultivačních kol pro práci v řádkových kulturách a naopak, pohybují-li se výše uvedené modely na strništi nebo na pozemcích s porosty v raných fázích růstu, jsou za účelem snížení měrného tlaku vybaveny pneumatikami o šířkách 900 až 1050 mm.
Do hry dále vstupují modely s atypickým podvozkem, a to v tříkolovém a pětikolovém provedení. Typickým znakem dané techniky je přední centrálně uložené řiditelné kolo a dále zadní část podvozku, která může být jedno- nebo dvouosá. Jednonápravový podvozek se nabízí zpravidla s pevnými koly, je-li nosič opatřen dvěma zadními nápravami, existuje více konstrukčních řešení. Někteří výrobci sázejí na konstrukci s oběma zadními nápravami opatřenými koly stejného rozměru a také oběma nápravami řiditelnými. Dále se setkáme s konfiguracemi, kdy se obě nápravy liší rozměrem kol s tím, že kola první nápravy mají menší průměr disku. Další možností je prostřední náprava s disky o rozměru 26,5´´obutými do pneumatik o šířce 750 mm a zadní náprava s disky o průměru 32´´ a šířkou obují 1050 mm. A opět i tato technika může být osazena kultivačními koly. Prostřední náprava v takovém případě disponuje hydraulicky nastavitelným rozchodem kol. Klasické tříkolové modely jsou obvykle osazovány cisternovou nástavbou o objemu do 16 000 l, zatímco pětikolová technika se obvykle dodává s nádrží o objemu do 25 000 l.
Článek Ing. Filipa Javorka najdete v 9. čísle Farmáře.*
