Provozovatel služeb Jiří Lněnička se sídlem ve Svitavech je bývalý farmář, který v době, kdy hospodařil, řešil problémy s úrodností pozemků. Ty, které získal, byly neúrodné, s velkým deficitem živin. Potřeba zvýšit jejich úrodnost a celkovou kvalitu jej přivedla až na dráhu službaře, aplikujícího každoročně pro zákazníky tisíce tun hnojiv.
„Pozemky, které jsem získal, byly dlouhá léta minimálně obhospodařované, nehnojené. Byl tu hluboký deficit živin a farmaření na nich ekonomicky nedávalo smysl. Přemýšlel jsem, jestli je mám zatravnit, zalesnit, převést do ekologie nebo se pokusit jim vrátit původní úrodnost. Řešit to hnojením konvenčními hnojivy by bylo finančně neúnosné, a tak jsem začal přemýšlet o levnějším způsobu. Když jsem jej našel, chtěli ho ode mne i kamarádi farmáři,“ vzpomíná na své začátky Jiří Lněnička a pokračuje: „Nemyslím teď dusíkatá hnojiva, ale ta, která dodávají základní prvky výživy, tedy vápník, hořčík, fosfor či draslík. S tím jsou spojené také otázky úpravy pH půdy a povzbuzení života v půdě. Začal jsem tuto problematiku studovat a kolem roku 2015 jsem se začal věnovat obchodu s vápenatými hnojivy a službám vápnění profesionálně.“ V současnosti je Jiří Lněnička obchodníkem a službařem s působením na území České republiky, převážně však na východě Čech, na Vysočině a jižní Moravě. V loňském roce prodal těchto hnojiv téměř 50 000 tun, z toho polovinu aplikoval ve službě.
„Funguje to tak, že většinou vyhledám zdroj živin, který se na první pohled nejeví být hnojivem, zajistím jeho laboratorní rozbor, zaregistrování této látky jako hnojiva a uvedení na trh. Objevil jsem již kolem 80 až 100 zdrojů živin, z nichž mnohé nevyhovovaly, například pro obsah těžkých kovů. V současné době využívám 10 až 15 vhodných, ve velkých objemech pak přibližně pět,“ vysvětluje Jiří Lněnička. Specifické tyto materiály nejsou obsahem živin, ale obtížností rozmetání. Nelze využít standardní rozmetadla na minerální hnojiva ani na hnůj. Při aplikaci těchto látek se dávky na hektar pohybují od jedné až po tři tuny, přičemž je třeba docílit precizní aplikace. V praxi Jiří Lněnička řeší podle agrochemického zkoušení půd celou farmu a na základě státních rozborů, pokud půda vápnit potřebuje, vytvoří tabulku melioračního vápnění. Ta říká, kolik vápence nebo dolomitu chybí na kterém pozemku. „Vápnění je rovněž výborná příležitost zvednout si hladinu hořčíku v půdě. Zatímco vápenec je čistý uhličitan vápenatý, dolomit je směs uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého. Doporučení pak zní, kolik kterého materiálu je třeba aplikovat, popřípadě v jakém poměru oba materiály namíchat,“ popisuje službař svoji činnost, pro níž ale potřebuje, kromě jiných, také univerzální rozmetadlo, které dokáže rozmetat materiály kašovité a hrudovité, jež se konzistencí blíží hnoji. Našel ho a využíval až do konce loňského roku, kdy došlo na rozmetadle k fatální poruše (utržené nápravě). Oprava by byla velmi nákladná a tak bylo třeba vybrat nový stroj.
Službař porovnával rozmetadla několika značek. Požadoval výbavu horizontálními čechrači a uzavřenou zadní část rozmetadla, tak, aby odfrézovaný materiál rozmetaly pouze lopatky kotoučů. Důležitá u této konstrukce je pro něj možnost upravovat rozmetací vzorec podle potřeby a docílit tak opravdu precizní aplikace. Nakonec se rozhodl pro rozmetadlo značky Bergmann a středisko společnosti P & L, spol. s r. o., v Osíku u Litomyšle. „Jsem poněkud specifický zákazník, používám relativně slabší traktory, zejména kvůli hmotnosti, a aplikuji menší dávky, důležitý proto pro mne není maximální objem. Proto jsem zvolil univerzální jednoosé rozmetadlo Bergmann TSW 2140 E s celkovou hmotností 14 tun. Důležitá pro mne byla ale jeho výbava, tedy horizontální čechrače, elektronické řízení dávky, výbava systémem load sensing, systém hraničního rozmetání a ISOBUS propojení s navigací traktoru a možností variabilní aplikace, o níž zákazníci začínají projevovat zájem,“ vysvětluje Jiří Lněnička.
Celý článek vychází v červencovém Farmáři.*
