Zemědělská výroba je specifická velkou závislostí na počasí. Stejně jako v případě obilnin, luskovin či jiných plodin i u pícnin má každý zemědělec zájem sklidit je v optimální zralosti a v co nejlepší kvalitě. Při rozmarech počasí, na které jsme si již zvykli, se stává nezbytnou výkonná a spolehlivá technika. Vědí to i ve firmě ZEOS, s. r. o., v Prostřední Lipce.
Firma ZEOS, s. r. o., vznikla v roce 1993 privatizací části bývalého Státního statku Králíky a zabývá se klasickou zemědělskou výrobou, tedy jak rostlinnou, tak i živočišnou. Od roku 2000 podnik hospodaří na většině své výměry v režimu ekologického zemědělství. Z celkové výměry 1300 ha ZP zbývá ještě 100 ha, které jsou již od loňského roku zařazeny do přechodného období, příští rok bude tedy podnik zcela „ekologický“.
Na pastvě i mléčný skot
„V živočišné výrobě se specializujeme na chov mléčného i masného skotu,“ říká úvodem jednatel společnosti Ing. Petr Tomaško a dodává: „V roce 2007 jsme postavili novou stáj pro 250 kusů dojnic v Dolní Lipce, v níž chováme skot českého strakatého plemene. Včetně ostatních kategorií má stádo přibližně 350 kusů. Ne zcela tradiční v našich podmínkách je pasení mléčného skotu. Krávy dojíme dvakrát denně a na pastvu vyháníme i v noci, což se nám velmi osvědčilo.“ Když je dost pastvy, v období od května do srpna, dobytek se pase dvakrát denně. V letních nocích klesnou teploty, není takové horko a zlepšuje se příjem potravy a zvyšuje se dojivost, podle Ing. Tomaška dost podstatně. V současné době se dojivost pohybuje kolem 6000 l mléka, což je v režimu bio velmi dobrá užitkovost. Mléko putuje do mlékárny Olma v Olomouci, která skutečnost, že ZEOS dodává mléko v bio kvalitě zohledňuje příplatkem.
Na farmě v Horní Lipce ZEOS chová 300 kusů masného skotu plemene limousin.
Zajištění krmivové základny
Na rozdíl od mnoha jiných zemědělských podniků je poměr mezi ornou půdou a trvalými travními porosty (TTP) zcela ve prospěch pícnin. Travních porostů eviduje ZEOS téměř 1000 ha, na ornou půdu zbývá něco málo přes 300 ha. „Velké zastoupení travních porostů je převážně dáno oblastí, v níž hospodaříme,“ vysvětluje Ing. Tomaško a pokračuje: „Naše pozemky se nacházejí pod Kralickým Sněžníkem, tedy v horské oblasti, nadmořské výšce 600 až 900 metrů a všechny jsou zařazeny v LFA.“ Na orné půdě rostlináři pěstují pšenici, žito, ječmen, tritikale, oves, jetelotravní směsky a hrách na senáž s podsevem jetelotrav. Z toho je zřejmé, že veškerá rostlinná výroba je zaměřena na výrobu krmiv a steliv. Přebytky podnik prodává, ale nejsou velké. „Výhledově, až najedeme 100% na biorežim, už asi žádné přebytky ani nebudou, veškerou produkci spotřebujeme sami,“ předpovídá jednatel společnosti. Firma ZEOS si produkci obilovin skladuje ve vlastní posklizňové lince a krmiva podle požadavků zootechničky sešrotuje nebo namačká. Velmi cenná je v této oblasti i sláma na podestýlku, které je nedostatek.
Hospodaření v rostlinné výrobě ovlivňuje i fakt, že ZEOS hospodaří v ptačí oblasti Kralický Sněžník a musí respektovat ochranu chřástala polního. Z toho vyplývají některá obecně více či méně známá omezení. „Například na 150 ha máme nařízeno, že můžeme sklízet louky nejdříve 15. srpna. V té době už máme porost suchý nastojato, a tak jediné co můžeme udělat, je vše posekat, usušit, svázat do balíků a použít na podestýlku,“ konstatuje jednatel společnosti Ing. Petr Tomaško a dodává: „Omezení vyplývající z hospodaření v ptačí oblasti se týkají i pastvin. I na pastvinách máme nařízený speciální režim. V našem případě jde o druhově bohaté pastviny, na které musíme dodat pastvou skotu nejméně 5 kg a nejvíce 40 kg dusíku na hektar za kalendářní rok.“
Nejdůležitější je technika pro sklizeň pícnin
Při způsobu hospodaření, jaký provozuje společnost ZEOS, je technika pro sklizeň pícnin klíčová. Potvrzuje to i Ing. Tomaško: „Co nespase dobytek, sklízíme touto technikou.“ Část výměry TTP, přibližně 400 ha, je vyčleněno pro pastvu, zbytek, asi 550 ha pro výrobu píce.“ A jak často je pícní technika vytížená? „Standardní louky sklízíme dvakrát ročně, pastviny podle toho, jak je skot zvládá spásat, většinou tedy jednu seč. Jde zhruba o polovinu pastvin, které sklidíme na seno nebo na siláž. Sklízí se i různé nedopasky,“ vysvětluje Ing. Tomaško. Sezóna sečení v místních podmínkách začíná koncem května, kdy se sečou louky na senáž, na kterou navazují operace podle počasí. Je-li horší, sklízí podnik senáž jetele, dovoluje-li to počasí a zralost porostu, sklízí se zelená hmota na seno. Senáž ZEOS sklízí řezačkou a ukládá do silážních žlabů, seno sklízí volně do velkokapacitního seníku s kapacitou 600 t i do balíků. „ V první seči většinou sklidíme 200 až 300 t volného sena,“ vypočítává jednatel společnosti a pokračuje: „Celkově jsme za loňský rok vyrobili 6000 tun senáží a 1000 tun sena.“
V Prostřední Lipce původně pracovaly samojízdné mačkače Fortschritt E-301 a bubnové rotační žací stroje ŽTR-165 a ŽTR-330. Ve zdejších podmínkách, při zmíněném objemu prací a reliéfu terénu byla však potřebná jednak výkonná, jednak provozně spolehlivá technika. Když téměř před dvaceti lety, v roce 1996, vedení společnosti ZEOS rozhodovalo o nákupu nových strojů, padla volba na značku Kuhn.*
Celý článek vyjde v příštím čísle časopisu Farmář.
