V roce 1997 a 1998 provedl Ústav paliv a maziv provozní zkoušky, které měly ověřit vhodnost použití bionafty v motorech autobusů. Přestože jsou autobusy něco jiného než zemědělské stroje motory v nich používané se od těch v zemědělských strojích příliš neliší. Přinášíme vám proto několik výsledků z tohoto testování.
Všechny vlivy bionafty na provoz 10 vybraných autobusů, uvedené v projektu provozních zkoušek byly v průběhu sledování vozidel v době od 5. 7. 1997 do 6. 12. 1997, doplněného dodatečnými odběry vzorků v prosinci 1997 a v lednu 1998, vyhodnoceny s těmito výsledky:
Zjištěno podstatné zlepšení emisí při provozu na bionaftu.
Nezjištěny žádné problémy v palivové soustavě – jako zanášení trysek a palivových filtrů pryskyřicemi, kaly či biomasou. Nezjištěno narušování těsnění a hadic bionaftou.
Přechod na bionaftu neměl vliv na průměrnou spotřebu ve srovnání s provozem na motorovou naftu.
Pro hodnocení operability při nízkých teplotách nebyly ve sledovaném období podmínky (absence nízkých teplot). Podle laboratorního hodnocení lze očekávat provozní schopnost vozidel se zkoušeným palivem do teploty –18 oC.
Změny vlastností motorového oleje v průběhu zkušebního provozu s bionaftou v době mezi výměnami probíhaly stejně jako při používání motorové nafty. Zvláštností byl pouze poněkud větší pokles viskozity než je běžné (do tř. SAE 30, v některých případech až do okolí její dolní hranice), ale tento pokles neměl za následek nadměrné opotřebení, hodnocené obsahem Fe v oleji. Protože k výraznějšímu poklesu viskozity docházelo jen u některých vozidel, je za příčinu výraznějšího poklesu považována netěsnost vstřikovacích čerpadel, zapříčiňující propouštění paliva do motor.oleje.
Souhrnně lze konstatovat, že trvalý provoz hodnocených autobusů na bionaftu je možný, dokonce s některými výhodami proti provozu na standardní motorovou naftu (emise, lepší mazání trysek a pístků vstřik. čerpadla). Bylo doporučeno, aby u sledovaných autobusů byla repasována vstřikovací čerpadla, pokud jsou již v takovém stavu, že propouští značné množství paliva do motorového oleje a aby byla utěsněna dopravní čerpadla a tím zabráněno pronikání motorového oleje do paliva. Pronikání paliva do olejové náplně motoru i pronikání oleje do paliva není žádoucí, bez ohledu na to, používá-li se jako palivo standardní motor. nafta nebo bionafta.
Z výsledků provozních zkoušek bionafty vyplynulo, že obavy z možného výskytu provozních problémů se nepotvrdily, provoz probíhal stejně, jako předtím na standardní motorovou naftu.
Ing. Vladimír Matějovský
Ústav paliv a maziv