Poprvé se jméno Merlo objevilo ve městě Cuneo nad dveřmi kovářské dílny v roce 1911. Strategická poloha města ležícího na hlavní trase mezi italským Turínem a francouzským městem Nice pomohla panu Merlovi postavit pevné základy silné firmy.
Největší rozvoj zaznamenali Merlovi až v poválečném období. Ten souvisel s obnovou hospodářství země. V roce 1964 převzaly děti zakladatele Natalina a Amilcare Merlovi vedení podniku. Založily společnost Merlo S.p.A., vystavěly nový výrobní závod ve městečku San Defendente di Cervasca a začaly projektovat a vyrábět první manipulační stroje. V té době byly stroje Merlo k vidění hlavně na stavbách. Mobilní míchačky, dumpry a terénní vysokozdvižné vozíky, to byl až do roku 1981 hlavní výrobní program továrny.
Rok 1981 se stal pro značku Merlo přelomovým. Na trhu totiž představili první teleskopický manipulátor Merlo SM 30. I když se první manipulátor Merlo od těch současných značně lišil, měl na svou dobu velmi moderní design a některé konstrukční prvky jsou na manipulátorech používány dodnes. Například pro Merlo typický hydrostatický pohon všech kol, stejně jako tři způsoby řízení byly používány už na prvním manipulátoru. I když manipulátor slavil prodejní úspěchy po celém světě, italští konstruktéři se snažili odstranit jeho hlavní nedostatky, a to příliš vysoko umístěné těžiště stroje a horší viditelnost z kabiny. Oba problémy vyřešili v Merlu jedním tahem, přemístili motor ze zádě na bok stroje. Mezi motor a kabinu umístili zdvihací rameno, tím stroj značně snížili a hlavně umožnili obsluze bezproblémový výhled z kabiny. Toto technické řešení si nechali patentovat v roce 1987 a výhody patentu využívali až do roku 1997. Tak tedy vznikl manipulátor, jak ho dnes známe.
Dalším přelomovým a pro nás, zemědělce, zvláště důležitým byl rok 1996, kdy byl představen speciální manipulátor Merlo Turbo Farmer určený pro práci v zemědělství. Představení zemědělského speciálu bylo velice důležitým a správným krokem i pro samotnou firmu Merlo. Vždyť tyto zemědělské manipulátory tvoří 41 % celkové roční produkce továrny. Dalším počinem směřovaným na zemědělský trh je i vývoj nového stroje z názvem Multi Farmer. Jde o stroj konstrukčně vycházející z manipulátoru, který je vybaven čelním i zadním tříbodovým závěsem a vývodovými hřídeli. Takto vybavený stroj dokáže pracovat jako manipulátor, ale také jako traktor. Multi Farmer je prozatím ve stadiu zkoušek a nám nezbývá nic jiného, než se těšit, až nám ho firma Cime v České republice představí.
Výrobní závod třetího největšího výrobce manipulátorů na světě zaměstnává 500 zaměstnanců, kteří na ploše 72 000 m2 vyrobí 16 strojů denně. Většinu dílů si v Merlu vyrábějí sami. Merlo je největším výrobcem hydraulických válců v Itálii, a to i přesto, že tento sortiment vyrábí jen pro svou potřebu. Celá výroba je postavena tak, že všechny díly jsou vyráběny systémem just in time. Tzn. pokud se má vyrobit za den 16 strojů, vyrobí se přesný počet všech dílů. Na sklad se vyrábí pouze malé procento potřebných náhradních dílů.
Tak, jak je už v moderních továrnách obvyklé, pracuje i tady mnoho automatů. Plazmové řezačky, obráběcí automaty s 240 nástroji, svařovací automaty a automatická lakovna, tak vypadá dnešní továrna pro výrobu strojů značky Merlo. Obchodní manažer pro střední Evropu pan Maurizio Risso odhaduje, že do nových technologií investuje firma 8 % z celkových příjmů ročně. Myslím si že není třeba rozepisovat se o tom, co který automat dokáže.
Tam, kde se na konečné kvalitě výrobku podílí lidská práce, a to je podle mého názoru úplně všude, je důležité provádět kontrolu kvality práce. Ani v Merlu tomu není jinak. Všechny výrobky jsou důkladně kontrolovány. Každý díl na manipulátoru Merlo má svou značku, podle které je možné zpětně dohledat člověka, který je za tento díl odpovědný. Pracovník, který se podílel na výrobě manipulátoru, se dá vysledovat i z karty stroje, která se dlouhodobě archivuje. Postihy za nekvalitně provedenou práci jsou jen tři. Poprvé jde o napomenutí pracovníka, podruhé se jeho chyba projeví na výplatní pásce a pokud chybuje i potřetí, musí si najít jinou práci. Systém kontroly jakosti výrobků odpovídá požadavkům norem ISO 9000.
I když továrna v městě San Defendente di Cervasca vyrábí manipulační a dopravní techniku, řešili zde problém s dopravou materiálu mezi výrobními linkami a jednotlivými halami. Možná se zdá, že 72 000m2 krytých výrobních hal je obrovský prostor, místo pro povrchovou dopravu zde už ale nebylo. Proto v Merlu vybudovali podzemní dráhu. Malý vláček křižuje výrobní haly pod podlahou a přepravuje materiál z místa na místo.
Zajímavě řešený je i úsek skladování dílů pro výrobu. Automatický regálový sklad vybírá díly přesně podle požadavků výroby. Díly pro celou výrobu jsou skladovány v regálech do výšky 11 m nad povrch a šest metrů pod úrovní podlahy.
Italský pohled na práci žen v továrnách se liší od toho našeho. Podle italského zvyku mají ženy pracovat v kancelářích, restauracích, na řídicích pozicích, ale ne v továrně na výrobní lince. Tak je v Itálii velice obtížné najít ženu, která by byla ochotná pracovat v továrně jako dělnice. Ze všech padesáti žen, které firma Merlo zaměstnává, pracují pouze tři ve vlastním provoze.
Na závěr prohlídky výrobního závodu jsme měli možnost shlédnout předváděcí jízdu továrního jezdce firmy Merlo po zkušebním polygonu. Podmínky pro zkoušení manipulátorů jsou opravdu tvrdé. Jsou zde prudké výjezdy, ještě prudší sjezdy, jezdí se v rybníčku. Manipulátor se staví na přední, jezdí po zadních kolech, pomocí ramene slaňuje ty nejobtížnější úseky. Místy se mi zdálo, že tovární jezdec ztratil nad strojem kontrolu a ten se samovolně řítí z náspu dolů. Stačilo se však podívat na klidnou tvář "pilota" a hned jsem věděl že i tento krkolomný kousek je prostě jenom součástí běžného předvádění manipulátoru značky Merlo.
text a foto Miroslav Mikulič