Secí stroje pro zakládání porostů polních plodin jsou k dispozici v široké paletě provedení. Konstrukce pracovních mechanismů musí zajistit rovnoměrné rozdělení osiva na ploše při dodržování jednotné hloubky ukládání osiva v celé šířce pracovního záběru.
Způsob založení porostu do značné míry rozhoduje o budoucím výnosu plodiny. Z agronomického hlediska je důležité vytvořit dostatečné vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami, čímž dojde k omezení konkurence v oblasti zásobení vodou, světlem, živinami a vzduchem již v období klíčení. Samotnou kvalitu a způsob založení porostu ovlivňuje i zvolená technologie zpracování půdy, tedy i vlastní předseťová příprava.
Utužení a zhutnění půdy
Při předseťové přípravě se připravuje osivové lůžko, které je charakterizováno utuženou vrstvou půdy, na níž má být uloženo osivo a kyprou vrstvou půdy, jež má osivo zahrnout. Spodní utužená část má osivu zajistit kontakt s kapilární vodou, kyprá zemina nad hloubkou uložení osiva umožňuje přístup vzduchu k osivu a usnadňuje vzcházení. Utužení vrstvy, na níž se ukládá osivo, zabraňuje dodatečnému slehávání půdy po zasetí, kterým by byly poškozeny kořeny mladých rostlin.
Nejprve je nutné si uvědomit, že utužení a zhurtnění půdy není to samé. Utužení půdy je stav, který vyžadujeme s ohledem na zvolenou pěstební technologii, naopak zhutnění je jev nežádoucí, spojený zejména s pojezdy těžké techniky po půdě. Vysoký stupeň zhutnění můžeme sledovat na půdách namáhaných vysokou intenzitou přejezdů uskutečněšných za vysoké vlhkosti půdy, kdy je k tomuto jevu nejvíce náchylná. Zhutnění půdy při předseťové přípravě a setí je významným problémem současných technologických systémů pěstování plodin, včetně následného rizika nepříznivého ovlivnění vývoje rostlin. Zhutnění půdy je dáno především pohybem strojů po pozemku. Nárůst potřeby tahové síly při předseťové přípravě a setí, který je spojený se zvýšením hmotnosti tažných prostředků, výrazně přispívá ke zhutnění orničního profilu. Moderní technologie zakládání porostů však při správných postupech dokážou snižovat nežádoucí zhutnění půdy, zejména omezením počtu přejezdů po poli, především v jarním období, kdy je půda na zhutnění velmi citlivá.
Celý článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D. vychází v únorovém Farmáři.
