Produkce krmiv a potravin, chov hospodářských zvířat, produkce biomasy pro energetické využití, produkce technických plodin… ale také adaptace krajiny na klimatickou změnu, ochrana půdy, vody a stále větší podpora biodiverzity - tedy předcházení škodám na zvěři a předcházení zraňování volně žijících živočichů.To jsou rámcové požadavky na zemědělce, k jejichž realizaci je s různou intenzitou využívána zemědělské technika. Čím větší intenzifikace zemědělské polní výroby, spojená s její úzkou specializací, maximalizace výměry půdních bloků, významná aplikace přípravků na ochranu rostlin, navyšování záběrů a pracovních rychlostí mechanizace, její využití skupinově a především v průběhu celého dne, tím je prokazatelně i více konfliktních situací.
Výše uvedené intenzifikační faktory souvisí s prokazatelným úbytkem volně žijících živočichů, prospěšného hmyzu pro následnou biologickou ochranu rostlin a požadovanou ekologizaci zemědělství. Největší ztráty působené mechanizací zemědělských prací jsou spojeny s polním biotopem; významné ztráty jsou prokazatelné při sklizni pícnin v prvních sečích, které jsou prováděny v období kladení srnčat, vrhání juvenilních zajíčků a hnízdění polních ptáků (Wild und Hund, 2020). Již Paleček (1978) uváděl, že při ručním sečení kosou byly ztráty asi 10 % hnízdících ptáků (převážně bažantí slepice), potažní žací lišty zvýšily ztráty na 15–35 %, traktorové žací stroje na 45–50 % a při použití samojízdných žacích mačkačů a sklízecích řezaček se ztráty odhadovaly až ve výši 60 %.
Ochrana volně žijící zvěře a také hmyzu se proto stala nezbytností; v souladu s tímto trendem byla zakotvena v tehdejších československých agrotechnických požadavcích nutnost vybavovat již od roku 1985 žací stroje a sklízecí řezačky účinnými zařízeními pro minimalizaci těchto ztrát. Bohužel, zemědělská technika a mechanizace, díky které jsme aktéry stále většího počtu konfliktních situací (zvýšení rychlosti, šíře záběrů, výměry ploch úhorů, které jsou nově sečeny v průběhu letního období) až na výjimky účinnými zařízeními pro minimalizaci těchto škod ani v roce 2023 vybavená není - není environmentálně bezpečná.
Z výše uvedených důvodů bylo na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně založeno Oddělení pro vývoj environmentálně bezpečné zemědělské techniky – Wildlife Friendly AgriTech.
V rámci úvah o potřebnosti této environmentální bezpečnosti vycházíme ze Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (zemědělství podporující biodiverzitu je klíčem pro lidské tělesné i duševní zdraví, je klíčem k posílení naší odolnosti a předcházení vzniku šíření budoucích chorob, investice do přírodního kapitálu, včetně obnovy přírodních stanovišť a zemědělství šetrné ke klimatu jsou uznávány jako jedny z nejdůležitějších fiskálních politik obnovy) a stávající platné národní právní úpravy.
Předmětem aktivit pracovníků oddělení je vývoj techniky a technologií směřujících k filozofii precizního zemědělství podporující biodiverzitu agroekosystémů prostřednictvím prevence zraňování a usmrcování zvířat. Při realizaci řešených projektů vždy vycházíme z analýzy klíčových faktorů používané zemědělské techniky ovlivňujících biodiverzitu agroekosystémů, kdy následně provádíme důsledné ověření funkčnosti stávajících řešení, dostupných prototypů a používaných technik. Na mobilní energetické prostředky a ostatní zemědělskou techniku jsou navrhovány systémy monitoringu (tam, kde je to možné), je ověřována jejich funkčnost a následná efektivnost s ohledem na dříve prováděné výzkumy. V současné době je pozornost pracoviště zaměřena na inovace asistenčního systému užívaného při sklizni píce s tím, že tento bude využitelný i při agregaci s technikou při jarní přípravě půdy před setím a při aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Vyvinutá technika a technologie budou průběžně ověřovány. Námi prováděný výzkum navazuje na uplatnění tzv. senzorových lišt a ověřené techniky dronů s termovizí.
Celý článek Petra Marady najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2023. *
