Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Hruška Jiří

12.01.2016 | 07:33

Secí kombinace s rotačními branami

Při zakládání porostů polních plodin můžeme již několik desítek let pozorovat konstrukce secích strojů, které v sobě spojují přípravu půdy i samotné setí. Řešení existuje celá řada a vycházejí především z technologie zakládání porostů jako celku a rovněž z filozofie výrobců těchto technologií. Jednu z možností jak spojit výše uvedené operace dohromady představují různé secí kombinace. V našich podmínkách se poměrně hojně rozšířily kombinace secích strojů s rotačními branami. Jde o spojení secího stroje s aktivním nářadím pro přípravu půdy s vertikální osou rotace. V minulosti jsme se mohli setkávat i s kombinacemi s aktivním nářadím s pracovními orgány s horizontální osou rotace. Jednalo se o různé rotační frézy, které byly určeny jak pro setí do strniště, tak pro setí do zpracované půdy. V současnosti však jde v našich podmínkách o okrajové řešení. Dominuje právě použití rotačních bran. Rotační brány v kombinaci se secím strojem se využívají především pro setí do hrubé brázdy po orbě nebo se využívají při setí, při němž zpracování a přípravu půdy nahrazujeme podmítkou či kypřením. Těmito kombinacemi lze rovněž provádět setí přímo do strniště, avšak s využitím dalšího příslušenství. První dvě jmenované možnosti však převažují, neboť přímé setí do strniště se v našich podmínkách a zvláště s využitím těchto typů secích kombinací prakticky nevyužívá.* Ing. Filip Javorek Spolupracovník redakce Celý článek vyjde v prvním letošním Farmáři.
Kategorie: 
12.01.2016 | 07:30

Secí stroje

Ing. Michal Nýč se v zemědělství pohybuje od dětských let, kdy s otcem hospodařil na záhumenku. To rozhodlo i o volbě jeho dalšího vzdělání. Po základní škole vystudoval maturitní obor „Operátor zemědělské techniky pro rostlinnou výrobu“ na zemědělském učilišti ve Světlé nad Sázavou. Toto učiliště s kvalitními učiteli mu dalo velmi dobré teoretické a praktické základy. Po maturitě odešel studovat na Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor provozně podnikatelský. Tento obor byl směsicí obecné agronomie a zootechniky, ale i ekonomiky, práva, managementu a řízení podniku. Získal tak velmi široký rozhled, který mu umožnil rozvíjet další kariéru. Od roku 2000 pracuje ve společnosti Farmet a. s. V roce 2006 byl jmenován technickým ředitelem, v roce 2010 pak ředitelem divize zemědělské techniky. Nicméně na záhumenek, který ho kdysi zformoval, nezanevřel. Stále se mu v rámci volného času věnuje a snaží se také vybudovat vztah k zemědělství u svých dětí. Jakými zásadními proměnami prošla konstrukce secích strojů v posledních letech? V konstrukci secích strojů došlo k řadě významných změn. Především je to snaha o sloučení několika pracovních operací do jednoho přejezdu, a to včetně aplikace hnojiv. I přes celou řadu různých kombinací pracovních nástrojů jsou secí stroje stále kompaktnější a univerzálnější. Velmi pokročila konstrukce výsevních systémů a secích botek, které umožňují vyšší pracovní rychlosti a přesnější ukládání semen do půdy. Obrovský pokrok zaznamenaly secí stroje pro přesný výsev širokořádkových plodin, kde se pracovní rychlost za posledních pár let zvýšila v některých případech až na dvojnásobek při zachování požadované přesnosti. Také se začínají objevovat první vlaštovky v oblasti vysokorychlostního přesného setí obilovin. A především je zde obrovský posun v použití řídicích a kontrolních elektronických systémů, které výrazně usnadňují obsluhu strojů a zvyšují jistotu kvalitního založení porostů.* Celý rozhovor vychází v lednovém Farmáři.
Kategorie: 
08.12.2015 | 12:54

Univerzální dopravní technika

Dopravní techniku používanou v zemědělství lze rozdělit na jednoúčelovou a univerzální, přičemž záleží na tom, z jakého úhlu danou techniku posuzujeme. Za jednoúčelové modely dopravní techniky můžeme označit takové přívěsy a návěsy, které se provozují během celého roku či jeho části pouze s jedním typem nástavby a jsou určeny pouze pro daný druh dopravy. Univerzální dopravní techniku můžeme také využívat během celého roku nebo jeho části, ale díky této technice můžeme provádět různé práce, a to jak v oblasti samotné dopravy, tak také v oblasti sklizňových prací či aplikace různých druhů hnojiv. V podstatě můžeme konstatovat, že jako univerzální modely dopravní techniky označujeme provedení s možností výměny nástaveb, tedy různá provedení podvozků pro práci s výměnnými nástavbami nebo různá provedení kontejnerových nosičů. Univerzalita jako taková se však nemusí soustředit pouze na výměnu nástaveb jako celku, ale může jít o výměnu či rozšíření určitých konstrukčních prvků dané dopravní techniky, kterou tak můžeme využívat během celého roku či celé sezóny zemědělských prací. Můžeme sem zařadit různá provedení návěsů s výtlačným štítem nebo rozmetadel statkových hnojiv přestavitelných na dopravní techniku určenou pro dopravní obslužnost sklízecích řezaček. Aby byl pohled na univerzální dopravní techniku komplexní, musíme ještě zmínit víceúčelové sběrací senážní řezací vozy, které jsou konstruovány jak pro sběr, řezání a odvoz zavadlé píce do místa uskladnění, tak se využívají jako odvozní prostředky sklízecích řezaček. V našich podmínkách je lze nasadit v období od května do listopadu, popřípadě déle k dopravě objemných krmiv a steliv. Pro agregaci jsou traktorové návěsy vybaveny zavěšením do spodního závěsu, ale setkáme se také s provedením pro horní závěs. Ing. Filip Javorek Celý článek najdete v prosincovém Farmáři.
Kategorie: 
08.12.2015 | 12:48

Zemědělské nákladní automobily

Nákladní automobily se využívají v zemědělské prvovýrobě v řadě podob. Setkáme se jak se standardními modely určenými pro silniční dopravu, tak speciálními provedeními pro zemědělské provozy. Zejména druhou jmenovanou skupinu můžeme rozdělit na modely nákladních automobilů, které prošly různými více či méně zásadními konstrukčními úpravami a na modely, které jsou jako speciální provedení určené pro zemědělské provozy přímo konstruovány. Z daných technických a konstrukčních parametrů vyplývá využití automobilů pracujících v zemědělských provozech, a to od dopravních operací v rámci silniční a dálniční sítě, přes využití nosičů nástaveb pro dopravu zemědělských materiálů nebo pro aplikační účely až po speciální modely, jež se využívají jako trakční prostředky pro zemědělské stroje a nářadí. S nákladními automobily se setkáme jak při nasazení ve vnitropodnikové dopravě, jež s sebou přináší jejich nasazení na zemědělských pozemcích a zpevněných komunikacích, tak v dopravě mimopodnikové, realizované v rámci sítě veřejných komunikací. Nasazení ve vnitropodnikové dopravě musí respektovat pohyb nákladních automobilů a jejich souprav na zemědělsky využívaných plochách s ohledem na minimální poškozování půdní struktury a celkového stavu pozemků, a to jak orné půdy, tak trvalých travních porostů. Z tohoto pohledu je pohyb nákladních vozidel konstruovaných především pro provoz na pozemních komunikacích značně nevhodný. Rizika takového využití nákladních automobilů rostou s nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami. Ing. Filip Javorek Celý článek vyjde ve Farmáři č. 12.
Kategorie: 
08.12.2015 | 12:40

Doprava v zemědělství

Ing. Radek Pražan, Ph.D. je absolventem postgraduálního studia na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2010 úspěšně obhájil disertační práci. Od roku 2008 pracuje ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky jako výzkumný pracovník. Zabývá se teoretickými problémy spojenými se zemědělskou dopravou a logistikou, s optimalizací pracovních a dopravních procesů a s energetickou náročností zemědělské výroby. Nové poznatky týkající se problematiky energetické náročnosti zemědělské výroby publikoval v odborných a vědeckých časopisech. V současnosti je vedoucím řešitelského týmu a podílí se na řešení sedmi vědeckých projektů, z nichž čtyři vede jako vedoucí projektu. Jak dlouho se věnujete problematice zemědělské dopravy? Teoretickými problémy spojenými se zemědělskou dopravou a logistikou, s optimalizací pracovních a dopravních procesů a s energetickou náročností zemědělské výroby se profesně věnuji od roku 2004, nejprve pod vedením Ing. Podpěry na ČZU Praha, po nástupu do VÚZT pod vedením Ing. Syrového, který je expertem na dopravní systémy v agrokomplexu. Od roku 2015 jsem tuto problematiku vzal zcela pod svá křídla. Jakých zajímavých projektů s tématikou zemědělské dopravy jste se zúčastnil? Projektů, ve kterých byla problematika zemědělské dopravy řešena přímo i nepřímo, byla celá řada. Pro zajímavost uvádím projekty z poslední doby: Výzkumný program Ministerstva zemědělství, Výzkum racionálních dopravních systémů pro zemědělství ČR v podmínkách platnosti legislativy EU, Výzkumný program Ministerstva zemědělství, Vývoj energeticky méně náročných technologií rostlinné výroby, Technologické systémy pro obhospodařování travních porostů v podmínkách horských oblastí LFA a svažitých chráněných krajinných oblastí, Výzkumný program Ministerstva vnitra, Stanovení minimální spotřeby energie pro zajištění základních funkcí zemědělství v krizových situacích a analýza možností jejího zajištění z vlastních energetických zdrojů resortu. Celý rozhovor vyjde v prosincovém Farmáři.
Kategorie: 
10.11.2015 | 13:30

Spokojenost s dobrou volbou

Tak jako mnoho jiných, i Jaroslav Srb se potýkal s problémem utužené půdy pod vrstvou zpracovávanou pluhem při orbě. Do hlubších vrstev nepronikal vzduch ani voda, kapilarita byla narušena. Řešení našel v dlátovém kypřiči Vector od firmy Köckerling. První zkušenosti jsou pozitivní, stroj pracuje velmi kvalitně a při přípravě půdy před setím se plně osvědčil. Dříve jen s orbou V minulých letech Jaroslav Srb veškerou výměru oral. Svědčí o tom řada starších i novějších pluhů na venkovní ploše. K dispozici má rovněž několik podmítačů, radličkových i talířových, smyk a další nářadí. „Orby se nezříkám, pokud to počasí, stav půdy a situace budou vyžadovat, budu některé pozemky orat i v budoucnu, ale od léta mám nový stroj, který je schopen orbu nahradit,“ vysvětluje hospodář. Tím strojem je radličkový kypřič Köckerling Vector o pracovním záběru 4,6 m, který je na statku od letošního srpna. Vector je vybaven 17 dláty (vzdálenými 27 cm) ve čtyřech řadách, za nimiž následují listové odpružené nivelátory, dvojitý válec STS o průměru 530 mm pro opětovné zhutnění a zavlačovače. Agregován je se silným traktorem Fendt 936 Vario. A co vedlo Jaroslava Srba k tomu, že hledal stroj pro jiný způsob zpracování půdy? „Bylo to hlavně proto, že jsem nebyl schopen dostat se s nářadím do potřebné hloubky. Pluh zpracovává půdu do stejné hloubky a pod zpracovanou vrstvou se půda časem utuží a ztratí schopnost dýchat a propouštět vodu. Potřeboval jsem stroj, nejlépe víceúčelový, kterým bych tvrdou krustu rozrušil, půdu prokypřil do větší hloubky a obnovil kapilaritu. Práci kypřiče Köckerling Vector jsem viděl u kolegy v Dřetovicích. Přejel pole Vectorem a rovnou sel řepku. To byla nádhera, to mě přesvědčilo.“ Článek vyjde v regionální příloze týdeníku Zemědělec věnované Středočeskému kraji.*
Kategorie: 
10.11.2015 | 13:24

Rozmetadla statkových hnojiv

Pevná statková hnojiva představují vedlejší produkt vznikající při provozování živočišné výroby i bioplynových stanic. Řada podniků a farem provádí ještě separaci tekutých statkových hnojiv, což s sebou přináší další materiál, který se aplikuje rozmetadly pevných statkových hnojiv. Z hlediska konstrukce se setkáváme s taženými rozmetadly s různou konstrukcí rozmetacího ústrojí a podvozkových skupin a rozmetacími nástavbami určenými pro agregaci s různými typy podvozků či nosičů. Jde o podvozky výměnných systémů, nákladní automobily upravené pro využití v zemědělské prvovýrobě a rovněž existují nástavby určené pro speciální nosiče nástaveb. Ve výše uvedených případech se používají obdobné nástavby, a proto řada výrobců závěsných rozmetadel statkových hnojiv rovněž nabízí nástavbové modely pro agregaci s různou samochodnou technikou. Podle konstrukce rozmetacího ústrojí rozdělujeme rozmetadla statkových hnojiv na rozmetadla univerzální a rozmetadla hnoje. Konstrukce ložného prostoru Obecně můžeme říci, že každé rozmetadlo pevných statkových hnojiv je tvořeno dvěma základními konstrukčními prvky - ložným prostorem a vlastním rozmetacím ústrojím. Ložný prostor plní dvě základní funkce, a to dopravu rozmetaného materiálu a dále jeho posuv směrem vzad k rozmetacímu ústrojí. Posouvání materiálu zajišťuje zpravidla laťový řetězový dopravník, avšak existují také konstrukce, kde tuto funkci plní výtlačný štít. Většina modelů pracuje s laťovými řetězovými dopravníky, modely s výtlačným štítem vycházejí zpravidla z návěsů s výtlačným štítem a rozmetací ústrojí představuje možnost rozšíření využití těchto návěsů...* Ing. Filip Javorek spolupracovník redakce Celý článek vyjde v listopadovém Farmáři.
09.11.2015 | 13:18

Odstředivá a pneumatická rozmetadla

Mezi základní agrotechnická opatření řadíme hnojení a výživu rostlin s využitím pevných minerálních hnojiv. Tato minerální hnojiva, nabízená řadou dodavatelů, se kromě složení a obsahu živin liší také svojí strukturou a tedy fyzikálními vlastnostmi. Ty mají, stejně jako konstrukce rozmetadel, zásadní vliv na samotnou aplikaci. Z pohledu konstrukce rozmetacího ústrojí rozdělujeme rozmetadla na odstředivá, pneumatická, hubicová a skříňová. V zemědělství se používají převážně dva prvně jmenované typy. Podle možností agregace jde o rozmetadla nesená, tažená a nástavbová s tím, že řada nástavbových modelů vychází právě z konstrukce rozmetadel závěsných. Kromě samotného rozmetacího ústrojí a jeho konstrukce věnujeme při výběru vhodné techniky pozornost také dalšímu příslušenství, a to jak z pohledu možnosti aplikace pevných minerálních hnojiv, tak z pohledu objemů zásobníků hnojiva, možností ovládání včetně komunikace se systémy precizního zemědělství či možností využití pro aplikaci vápenatých hmot. Odstředivé modely rozmetadel Rozmetací ústrojí odstředivých rozmetadel tvoří zpravidla dva rozmetací kotouče, některé základní modely či modely určené pro využití v komunální oblasti se dodávají rovněž s jedním rozmetacím kotoučem. Rozmetací kotouče (disky) rozhodují o pracovním záběru rozmetadla a také o kvalitě rozmetání, kdy hovoříme o rozmetacím obrazci, tedy o rovnoměrnosti pokrytí pozemku v celém pracovním záběru stroje. Důležitý je materiál, z něhož jsou kotouče vyráběny, zejména z pohledu ošetření proti korozi, neboť pracují v agresivním prostředí. Setkáme se jak s disky lakovanými, tak vyrobenými z nerezového materiálu a rovněž existují kotouče vyrobené z tvrzených materiálů. Kotouče jsou osazeny lopatkami, které se liší podle typu disku, pracovního záběru, pro který jsou disky koncipovány a také podle jednotlivých výrobců rozmetadel... * Ing. Filip Javorek, spolupracovník redakce Celý článek vychází v 11. čísle časopisu Farmář.
06.11.2015 | 13:14

Rozmetadla průmyslových a statkových hnojiv

Doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D. je pracovníkem Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, kde působí od roku 2001 na Katedře zemědělských strojů, nejprve jako odborný asistent, od roku 2013 pak jako docent v oboru Technika a mechanizace zemědělství. Odborně je zaměřen na problematiku technologie zpracování půdy a strojů pro sklizeň semenných plodin. Současně se také věnuje problematice tekutinových mechanismů mobilních strojů. Za dobu působení na TF vychoval a připravil pro praxi, jako vedoucí diplomových prací, řadu absolventů v oboru Zemědělská technika. Kromě působení na ČZU má za sebou i řadu výukových pobytů na univerzitách v zahraničí. Rozmetadla minerálních hnojiv mají za sebou dlouhý vývoj. Kdy se objevily první stroje a jak tehdy vypadaly? Kolébkou rozmetadel minerálních hnojiv je Anglie, kde se v důsledku průmyslové revoluce již v první polovině 19. století začala používat mechanizace i v oblasti zemědělské výroby. První rozmetadlo minerálních hnojiv bylo podle dochovaných záznamů použito v praxi v roce 1850. Velký rozmach zaznamenalo použití minerálních hnojiv a strojů na jejich aplikaci po publikování spisu Justuse von Liebiga (1803-1873) „Teorie využití živin rostlinami“. Prvními typy rozmetadel byla rozmetadla s vyhrnovacím válečkovým aplikačním mechanismem, u nichž byl pracovní záběr totožný se šířkou stroje. Později, především z důvodu zavedení granulovaných hnojiv se začalo s širším využitím rozmetadel s odstředivým pracovním mechanismem. Nejprve se vyráběla rozmetadla jednokotoučová a později přišla na řadu i rozmetadla dvoukotoučová. Jako poslední v řadě se objevila konstrukce pneumatických rozmetadel, která využívají k aplikaci hnojiv proudu vzduchu.* Celý rozhovor najdete v listopadovém Farmáři.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.