
Fugát, jako produkt separace digestátu, v sobě skrývá významné množství dusíkatých látek a obsahuje i některé prvky, důležité pro zdárný vývoj rostlin. Na farmě v Choťovicích si to uvědomují a hledají cesty, jak fugát nejefektivněji aplikovat a využít jej i při cestě k ekologickému způsobu hospodaření.
Soukromý zemědělec Ing. Karel Horák z Choťovic na Kolínsku hospodaří se svou rodinou na 600 ha zemědělské půdy. Komletní zemědělskou výrobu doplňuje provoz bioplynové stanice o výkonu 835 kW a hotelu Na Farmě. V Choťovicích také zpracovávají maso býků a telat a výrábějí uzenářské výrobky pro potřeby hotelové restaurace, vlastních prodejen masa a uzenin i pro velkoobchodní prodej. Rostlinná a živočišná výroba společně s bioplynovou stanicí (BPS) jsou navzájem propojeny v jeden funkční celek. Veškerá produkce z rostlinné výroby zůstává na farmě pro potřeby chovu a BPS. „Vzhledem k tomu, že máme poměrně rozsáhlou živočišnou výrobu, produkujeme velké množství hnoje, kterým pravidelně vyhnojíme část výměry, a ještě nám ho dost zbyde. Společně s kejdou a kukuřicí jím proto zásobujeme bioplynovou stanici, jež nám zase poskytuje digestát. Ten v plné míře separujeme. Část separátu sušíme a používáme jako stelivo pro skot, část vyvážíme do vlastní kompostárny. Zbylý fugát z procesu separace využíváme jako kvalitní hnojivo. Důležitým úkolem pro nás proto bylo vyřešit ekonomiku i vlastní technologii jeho vyvážení a aplikace,“ popisuje systém provozu farmy Ing. Horák.
Fugát má potenciál
Jednou z cest využití je přidávat fugát do vody v závlahových systémech, jinou myšlenka využít jej jako jediné hnojivo při pěstování kukuřice. „Pokud se nám podaří současně vyřadit chemickou ochranu a ošetřit kukuřici pouze mechanickými zásahy, získáme víceméně biokrmivo pro skot, popisuje jednu z myšlenek využití fugátu Ing. Horák.*