Dlátové pluhy a pásové kypřiče

Zpracování půdy má z hlediska hloubky a samotného kypření půdního profilu mnoho podob. Do výběru techniky kromě půdních a klimatických podmínek vstupují protierozní opatření. Jednotlivé zásahy ovlivňují také druhy pěstovaných plodin. Nejen v našich podmínkách se proto v posledních letech prosazují různé technologie, které půdu zpracovávají intenzivně a v různých hloubkách, aniž by docházelo k jejímu obracení jako v případě orby.

Velmi často se tak setkáme s nasazením intenzivních kypřičů, nazývaných také dlátové pluhy. Ty nahrazují orbu a některými částmi pracovních orgánů připomínají orební těleso. Jiné modely mají konstrukci bez odhrnovaček. Pěstování nejen širokořádkových plodin je tak otázkou pásového zpracování půdy. Obě výše uvedené technologie můžeme spojit se zapravením různých hnojiv do půdy. Pásové kypření můžeme rovněž kombinovat se zakládáním porostů. Obecně platí, že dlátové pluhy i pásové kypřiče existují jak v neseném provedení, tak v konfiguraci s tažnou ojí. Oba druhy nářadí mohou být vybaveny různým příslušenstvím dodávaným na přání.

Základní modely obvykle zpracovávají půdu v hloubkách do 450 mm. Z hlediska nároků na tahový výkon vyžadujeme zpravidla 22,1–44 kW (30–60 k) na metr záběru. Následují dlátové pluhy určené pro kypření v hloubkách 500–550 mm. Technika nejvyšších tříd může zpracovávat půdní profil až do hloubky 600–700 mm, čemuž odpovídají rovněž nároky na příkon. Musíme počítat s 51–74 kW (70–100 k) na metr šířky. Uvedené nároky vychází nejen ze zvolené hloubky kypření, ale také z počtu slupic. Rozteč slupic činí napříč výše uvedenými dlátovými pluhy 400–600 mm. Slupice jsou osazeny dláty, která pronikají půdním profilem a jejichž šířka činí 40–70 mm. Obecně platí, že čím větší hloubky zpracování půdy dosahujeme, tím užší dláto volíme.

Pásové kypření

Nářadí pro pásové kypření půdy se dodává jako nesené nebo s tažnou ojí. Z pohledu konstrukce jsou pásové kypřiče osazeny různými pracovními jednotkami. V přední části je uložené vodicí kolo doplněné prořezávacím kotoučem, za nimiž následují obvykle hvězdicová kola nebo prstové kotouče k odstranění přebytečných rostlinných zbytků. Prořezávací kotouče a hvězdicová kola používají také výsevní jednotky přesných secích strojů při setí v různých podmínkách. Zpracování půdy zajišťují radlice, které kromě kypření mohou ukládat různá hnojiva. Rovněž pak můžeme sestavovat kombinace, které zajišťují kypření, zapravování hnojiv a samotné setí. Slupice na obou stranách disponuje profilovanými kotouči pro ohraničení pásu prokypřené půdy. Kypření probíhá obvykle do hloubky 100–250 mm, případně až do 300 mm. Šířka pásu dosahuje obvykle 150–200 mm. Sekce pro zpracování půdy uzavírá většinou válec pro opětovné utužení půdy. 

Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v prosincovém Farmáři.*