Menu
e-shop
Na rodinné Farmě Kořínek ve Velké Lhotě, v podhorských podmínkách Javořické vrchoviny, dosahují velmi dobré dojivosti. Klíčem k tomuto úspěchu nebyla jedna změna, ale promyšlený vývoj, od restitucí v devadesátých letech přes strategické pořízení krmného vozu Strautmann až po plnou robotizaci dojení.
Rodinná Farma Kořínek ve Velké Lhotě na Jindřichohradecku hospodaří v podmínkách přírodního parku Javořická vrchovina, v nadmořské výšce 570 až 680 metrů. Od svého založení v roce 1992 se specializuje především na chov dojeného skotu a produkci mléka. Z původně malého hospodářství s dvanácti dojnicemi ustájenými ve staré stáji, 38 ha zemědělské půdy a 11 ha lesa se postupně změnila na moderní rodinnou farmu.
„Hospodařit začínal můj otec, později s mým bratrem. Když jsem se v roce 2011 přidal i já, hospodařili jsme již na 57 ha zemědělské půdy,“ vzpomíná Libor Kořínek.
Významným mezníkem se stal rok 1996, kdy rodina Kořínkova získala v rámci restitucí stáj v areálu bývalého zemědělského družstva ve Velké Lhotě. Od roku 2009 v ní probíhá postupná modernizace stájových technologií, zaměřená na vytvoření podmínek odpovídajících současným požadavkům na welfare dojnic i efektivní organizaci práce.
Dnes, pod vedením Libora Kořínka a jeho bratra, na farmě chovají přibližně 100 kusů skotu, převážně českého strakatého plemene, z čehož je 60 až 65 dojnic. Přestože v minulosti došlo ke křížení s holštýnským plemenem, v současnosti se Kořínkovi vrací k čistému čestru, který lépe vyhovuje jejich podmínkám.
V rostlinné výrobě bratři hospodaří již na 130 hektarech zemědělské půdy. Produkce je plně podřízena potřebám chovu. Zhruba polovinu výměry tvoří trvalé travní porosty, na orné půdě pak dominují jeteloviny (15–20 ha), kukuřice na siláž (15 ha) a obilniny pro vlastní potřebu.
Výrazným milníkem v historii farmy byl rok 2019, kdy byl do provozu uveden dojicí robot DeLaval. Tomuto kroku však předcházela dlouhá cesta modernizace. Původní kravín byl postaven v 70. letech a fungoval na principu vazného ustájení s potrubním dojením. „Byla to hrozná služba,“ vzpomíná Libor Kořínek na časy, kdy se hnůj vyklízel ručně a krmivo se zakládalo pomocí vozíků na kolejničkách pod stropem.
V letech 2009–2012 proběhla svépomocná modernizace kravína – výstavba venkovní krmné chodby a provizorní dojírny.
Zásadní pak byl zmíněný rok 2019 a instalace dojicího robota DeLaval VMS a přechod na plnou robotizaci. Dojicí robot jednak ušetřil mnoho ruční práce, jednak umožnil výrazně zvýšit počet dojnic. „Do té doby jsme měli zhruba 33 dojených krav, ale protože má robot kapacitu 70 dojnic, chtěli jsme logicky stav zvýšit, aby jsme ho vytížili. Protože jsme ale trochu limitovaní kapacitou stáje, jsme nyní na 60 až 65 dojnicích,“ vysvětluje farmář.
S přechodem na volné ustájení a s přístavbou venkovní krmné chodby vyvstala potřeba mechanizovat proces krmení. Prvním krokem byl rozdružovač balíků polské výroby, který sice ulehčil práci se slámou, ale pro přípravu kvalitní směsné krmné dávky (TMR) byl nedostačující.
Zásadní zlom v efektivitě výživy nastal v roce 2015, kdy se farmáři rozhodli pro investici do vertikálního krmného vozu. Volba padla na značku Strautmann a její model Verti-Mix 1050. Silnými argumenty pro pořízení tohoto vozu byly jak reference ze strany uživatelů, tak velmi dobrý poměr ceny a výbavy.
Vůz je osazen vanou o objemu 10 m³, což přesně odpovídá potřebám stáda a limitujícím faktorům stáje, především průjezdné výšce. Vertikální míchací systém s jedním šnekem, standardními noži a protiostřím zajišťuje šetrné, ale důkladné promíchání komponentů. Zajímavostí je, že vůz efektivně zpracovává i celé senážní balíky, přestože na šneku nejsou instalovány speciální dlouhé nože na balíky, ale pouze nože standardní. Pro zakládání krmiva je vůz vybaven oboustranným vyskladňovacím pásem, což umožňuje flexibilní zakládání krmiva v různých částech farmy. Nechybí ani integrovaná váha, pro každodenní provoz klíčová. Umožňuje přesné dávkování komponentů – sena, senáže, kukuřice, jádra a melasy.
Po jedenácti letech každodenního provozu vůz sice ztratil částečně lesk svého kabátu, po technické stránce je však stále ve velmi dobrém stavu, a to i přesto, že prvních pět let musel zpracovávat celé balíky senáže, což představuje pro řezací mechanismus značnou zátěž. Aktuální údržba se omezuje na mazání a výměnu běžných opotřebitelných dílů, především nožů. Jedinou větší údržbou byla výměna opotřebovaného vynášecího pásu a vodicích válečků, což lze při celoročním stání stroje na venkovní ploše považovat za přirozené opotřebení.
Jednoduchý a spolehlivý je i trakční prostředek. Krmný vůz je agregován s traktorem Zetor 7711, což je stroj z počátku 90. let. Navzdory svému stáří si traktor s plně naloženým vozem (hmotnost krmiva činí 3,5 až 4 t) poradí bez problémů. Hydraulické funkce vozu, včetně ovládání hradítka a pohybu pásu, jsou řešeny mechanickým rozvaděčem přímo z kabiny traktoru, což zvyšuje komfort obsluhy.
V letním období vůz zakládá krmení dvakrát denně, aby se předešlo jeho druhotné fermentaci v horku, v ostatních obdobích roku jednou denně. Vždy jsou připravovány dvě různé krmné dávky – jedna pro produkční dojnice a druhá pro jalovice a suchostojné krávy.
Investice do kvalitní a spolehlivé krmné a dojicí techniky, ve spojení s odborným poradenstvím, přinesla farmě výrazné zvýšení výroby mléka. Libor Kořínek potvrzuje, že díky přechodu na přesně míchanou krmnou dávku se podařilo významně zvýšit nádoj. Zatímco v dobách ručního krmení se dojivost pohybovala kolem 22 kg na dojnici a den, po zavedení krmného vozu stoupla na 24 kg. Skutečný průlom však přišel se současným systémem. Dnes se průměrná dojivost pohybuje kolem 35 kg mléka na dojnici a den. To představuje nárůst užitkovosti o více než 30 % během pouhých dvou let. „Složení krmné dávky je strašně důležité. Spolupráce s výživáři, kteří každých 4–6 týdnů odebírají vzorky a upravují recepturu, zajišťuje, že každá kráva (včetně méně průbojných prvotelek) dostane v každém soustu identický poměr živin,“ vysvětluje farmář. A homogenita směsi, kterou vůz Strautmann zajišťuje, eliminuje selekci krmiva zvířaty – každá kráva, bez ohledu na své postavení v hierarchii stáda, tak dostane přesně to, co potřebuje.
Příběh Farmy Kořínek ukazuje, že i na menší rodinné farmě má smysl investovat do moderních technologií. Přechod od manuálního krmení k využívání vertikálního krmného vozu Strautmann nebyl jen otázkou úspory fyzické práce, ale především strategickým krokem k dosažení vysoké produkce a zdraví zvířat. Dlouhá životnost a spolehlivost vozu Verti-Mix 1050, podpořená rozumnými provozními náklady potvrzuje, že šlo o investici, která se farmě již mnohonásobně vrátila. A protože společnost Kvarto s. r. o., která je dnes přímým dovozcem techniky Strautmann do České republiky, zajišťuje díky úzkému spojení s německým výrobcem rychlou dostupnost náhradních dílů a špičkový servis, mají farmáři ve Velké Lhotě jistotu, že jejich „železný dělník“ na farmě v kopcích Javořické vrchoviny spolehlivě zamíchá ještě tisíce tun krmiva.
Článek vyšel v regionální příloze týdeníku Zemědělec z Jihočeského kraje.*
