
Technologie přesného zemědělství prošly poměrně rychlým vývojem během posledních tří desetiletí. Zemědělství musí poskytovat neustále rostoucí množství kvalitních potravin, vlákniny, krmiva, ale i energetických plodin pro lidstvo. Tento proces musí být ekologický, ekonomický a socio-politicky udržitelný. To bude v budoucnu stále náročnější, protože neexistuje žádná univerzální technologie, která by tento problém dokázala vyřešit.
Různý potenciál stanoviště
Výrobní postupy pěstování plodin jsou dlouhodobě prověřené a dá se říci, že tradiční. Většina pracovních operací je vázána k pozemku jako celku. Každý pozemek je však jiný a velice často jsou významné rozdíly i na pozemku samotném. Z výrobního hlediska mají pozemky, anebo jejich části rozdílné vlastnosti. Tyto rozdílné vlastnosti se mohou navíc měnit v čase a vytváří tak značnou variabilitu stanoviště pěstování rostlin. Pracovní postupy a materiálové vstupy jsou proto usměrňovány tak, aby byly vykonány optimálním způsobem, v optimálním čase a jen na potřebném místě pozemku. Toto vše řeší systém precizního zemědělství.
Další vývoj, rozvoj a správné implementace přesného zemědělství může být velkou pomocí při dosahování velmi důležitých, ale rozdílných cílů. Organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (FAO OSN) odhaduje, že do roku 2050 budeme potřebovat o 60 % více potravin. To je způsobeno jednak rostoucí populací, kdy OSN předpovídá, že světová populace dosáhne 9,6 miliardy do roku 2050, ale také měnící se dietou mnohých spotřebitelů, zejména těch, kteří se nacházejí v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Například spotřeba masa vzrostla v Číně od roku 1978 do roku 2008 zhruba o 800 %. To vše vede k potřebě výrazného zvýšení produkce zemědělských rostlin.*
Článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D., najdete ve Speciálu únorového Farmáře.