Technologické postupy a vodní eroze

Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Je ohrožena celou řadou procesů, z části přírodních, z větší části však vyvolaných činností člověka, které vedou k omezení nebo až zničení jejích schopnosti plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.

Společnost P&L, spol. s r. o., byla členem řešitelských týmů v několika projektech (NAZV, TAČR), v nichž se posuzovala protierozní účinnost různých technologií na mírně erozně ohrožených pozemcích (MEO), na nichž se pěstovala kukuřice. Těchto projektů se zúčastnil také jednatel společnosti P&L Ing. Antonín Šedek, a tak jsme ho požádali, aby nám vysvětlil, jak vypadá práce na takových projektech a jakých výsledků řešitelské týmy dosáhly. 

Antonín Šedek: Ověřování byla prováděna pomocí polního simulátoru deště, který provozuje Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy v.v.i. (doc.Vopravil a kol.). Měření probíhala ve třech opakováních během vegetační doby. Každá simulace se skládala z prvního měření na přirozeně suchou půdu, kdy byla aplikována srážka 36 mm za 30 minut. Po krátké přestávce následovala druhá simulace na již saturovanou půdu s dávkou 18 mm za 15 minut. Výsledky těchto měření a nabyté zkušenosti měly významný vliv na konkrétní technologická doporučení v rámci pravidel DZES. Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v ČR, a proto by každý agronom a hospodář měl sám, na základě vlastního přesvědčení, praktikovat takové postupy, které erozi eliminují.

Jak lze charakterizovat půdoochranné technologie?

Antonín Šedek: Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice lze rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou technologie ovlivňující infiltraci vody do půdy, kam můžeme zařadit meziřádkovou kultivaci, tedy plečkování, a vertikální zpracování půdy. Do druhé skupiny lze zařadit bezorebné setí kukuřice do posklizňových zbytků z předchozí sklizně, meziplodin nebo setí po sklizni GPS. Třetí skupinou půdoochranných technologií a hlavním cílem řešitelů v projektech bylo především prověření protierozní účinnosti technologie strip-till, tedy pásového zpracování půdy. 

K jakým závěrům řešitelé došli?

Antonín Šedek: Z agronomického pohledu, s důrazem na snížení vodní eroze na MEO pozemcích, je technologie strip-till aktuálně tou nejúčinnější metodou. Přestože byla tato technologie vyvinuta především na velké a rovinaté pozemky v USA, osvědčila se i jako účinná technologie ve svažitých podmínkách České republiky.

Celý rozhovor vychází v dubnovém Farmáři.