Do 29. října mohou čeští zemědělci podávat žádosti o dotace ze strategického plánu společné zemědělské politiky v rámci 4. kola intervencí rozvoje venkova. Ministerstvo zemědělství rozdělí více než 6 miliard korun do různých oblastí zemědělství.
Celé 3 miliardy jsou určeny na investice do zemědělských podniků a dalších 700 milionů do programu zahájení činnosti mladého zemědělce. Pod oba programy letos spadá podpora nákupu technologií precizního zemědělství, kterými jsou také drony, senzory hlídající mimo jiné sklizeň ve skladech, půdní senzory, aplikátory hnojiv a přípravků na ochranu rostlin umožňující variabilní dávkování, polní roboti nebo chytré meteostanice.
Precizní zemědělství přináší zlepšení finanční kondice zemědělců a zároveň pomáhá k šetrnějšímu přístupu ke krajině. Dokáže například výrazně snížit plošné použití herbicidů, pesticidů a hnojiv a zároveň je efektivně použít v konkrétních částech pole. K tomu potřebuje pracovat s daty z různých zdrojů, jako jsou satelitní snímky dané parcely, půdní vzorky, snímky z dronů, výnosové mapy či informace z meteostanic a dalších senzorů. Tato data vyhodnocují systémy precizního zemědělství a vytváří mapy, na jejichž základě technika na poli automaticky aplikuje potřebné množství látek.
Precizní zemědělství však zasahuje do veškerých dalších procesů v zemědělství, jako je management pohonných hmot a optimalizace tras zemědělských strojů, hlídání skladových zásob nebo snižování administrativní zátěže a další. A právě tuto provázanost nebere 4. kolo intervencí v potaz, protože sice umožňuje zemědělcům nákup techniky, která dokáže sbírat ohromné množství cenných dat, ale chybí způsob, jak s daty dále pracovat.
„Největší síla precizního zemědělství je v dlouhodobém sběru a vyhodnocování dat, které provádí chytré systémy. V případě variabilních aplikací ze získaných dat vytvoří mapu, na jejímž základě s přesností na metry stroje aplikují hnojiva. To je ohromný posun od doby, kdy s nimi zemědělci poseli celá pole a pak velkou část odnesly deště do nejbližšího potoka. Má to nejen enviromentální, ale i ekonomický dopad. Máme zkušenosti se zemědělci, kteří takto dokázali zvednout své výnosy na některých polích o 17 % nebo snížit množství používaných hnojiv až o 25 %, při zachování stejných výnosů, což nejsou zanedbatelné částky. Aktuálně je bohužel nastavení dotací takové, že analýza a zpracování dat, včetně převedení do aplikačních map, je na zemědělcích samotných,“ říká Lukáš Musil, spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zabývajícího se precizním zemědělstvím.
Více informací v týdeníku Zemědělec.*
