Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Aplikační technika

23.11.2016 | 08:34

Rozmetadla pevných statkových hnojiv

Aplikace pevných statkových hnojiv patří z pohledu udržování úrodnosti zemědělské půdy mezi nejdůležitější agrotechnická opatření. K její aplikaci se využívá široké spektrum rozmetadel statkových hnojiv, která se liší zejména konstrukcí systému pro posuv materiálu směrem k dávkovacímu a posléze rozmetacímu ústrojí. Trendem v konstrukci této techniky je, obdobně jako v případě další zemědělské a aplikační techniky, růst celkové kapacity, a tedy také výkonnosti. Zároveň se však klade důraz na přesnost aplikace nebo široké možnosti nastavování dávky na jednotku plochy. Do této problematiky patří omezování pracovního záběru při aplikaci na okrajích pozemků či sofistikované systémy ovládání včetně stále rozšířenějšího systému ISOBUS. Rozmetadla pevných statkových hnojiv se nabízejí jako závěsná pro kolové traktory a systémové nosiče, zpravidla v jedno- až třínápravovém provedení. Hojně se setkáme také s rozmetacími nástavbami určenými pro podvozky výměnných systémů, nákladní automobily určené pro práci v zemědělských provozech či pro různé nosiče nářadí. Setkat se můžeme i s variantami pro hákové nosiče. Další možností jsou pak rozmetací čela pro vozy určené na odvoz řezanky nebo návěsy a nástavby s výtlačným štítem.* Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v listopadovém Farmáři.
03.11.2016 | 07:34

Aplikace minerálních a statkových hnojiv

Ing. Michael Málek se narodil v únoru 1985. Vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky v Praze a posléze obor Zemědělská technika na Technické fakultě ČZU. Od roku 2011 pracuje u firmy CRS Marketing, s. r. o., ve funkci obchodního zástupce. Jak vnímáte současnou situaci? Jsou půdy dostatečně zásobené půdními živinami? A neprojevuje se snižující se živočišná výroba nedostatkem organického hnojení? Klesající stavy živočišné výroby samozřejmě přispívají k stále nižšímu množství organických hnojiv, jako je kejda nebo hnůj. Obecně to lze vnímat jako problém. Pole prostě organickou hmotu potřebují. Buď farmáři seženou hnůj a kejdu jinde, nebo musí použít některé alternativy, jako jsou čistírenské kaly či komposty. Samozřejmě s tím by za každých okolností mělo souviset vhodné střídání plodin a dobrá práce s rostlinnými zbytky. Které obecné zásady při hnojení půdy by měl hospodář dodržovat za všech okolností? Nejprve by si měl farmář ujasnit, zda chce hnojit, nebo se zbavovat odpadu. Na kejdu i hnůj existují totiž oba náhledy. Pokud hnojím, pak s cílem zlepšit stav půdy. Je proto kontraproduktivní při hnojení udělat na poli hluboké koleje, které stav půdy ještě zhorší. Myslím si, že nejdůležitější je hnojit jen tolik, kolik je potřeba a tehdy, když je to potřeba. Například v Dánsku téměř neexistuje hnojení kejdou na podzim. Je to naprosto zbytečné vylévání drahocenného hnojiva, farmáři si je raději šetří na jaro, aby jím přihnojili louky a obilí. Zde se aplikuje i v zimě, hlavně aby jímky nepřetékaly. Ale to vše souvisí s tou první větou, že buď vidím kejdu nebo digestát jako odpad, nebo jako hnojivo.* Celý rozhovor vyjde v listopadovém Farmáři.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down