Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Sklizeň pícnin

23.02.2017 | 07:18

Samojízdné sklízecí řezačky

Sklizeň objemných krmiv, případně také sběr slámy, mohou být v závislosti na zvolené technologii sklizně zajištěny různými typy sklízecích řezaček. Z hlediska konstrukce a provedení se setkáváme s nesenými a taženými řezačkami určenými pro agregaci s různými trakčními prostředky a řezačkami samojízdnými. S ohledem na požadovanou výkonnost se zpravidla setkáváme zejména se samojízdnými sklízecími řezačkami. A přestože jsou na některých trzích rovněž úspěšné řezačky nesené nebo tažené, samojízdná sklizňová technika dominuje. Sklízecí řezačky se využívají pro sklizeň silážní kukuřice, a to jak v systému sklizně celých rostlin, tak pro sklizeň směsi listenů a palic, která se obecně označuje jako LKS. Dále se využívají pro sklizeň dalších silážních plodin, zejména obilnin a jejich směsek, a to s využitím adaptérů pro sklizeň silážní kukuřice nebo speciálních, zejména diskových provedení. V neposlední řadě se řezačky v agregaci se sběracími adaptéry využívají i při sklizni zavadlé hmoty, zejména trav, jetelovin nebo jejich směsí. Kromě výše uvedených sklízecích adaptérů existují také nástavce pro sklizeň rychle rostoucích dřevin pěstovaných pro energetické účely. Mezi základní konstrukční prvky sklízecích řezaček patří zejména příslušné typy sklízecích adaptérů, systém vkládání a systém řezání postavený na řezacím bubnu různého provedení. Dalším prvkem je zařízení pro drcení zrna (v případě sklizně kukuřice), následované metačem a metacím komínem s nastavitelnou metací koncovkou. Při výčtu konstrukčních prvků musíme nutně zmínit také pohonné jednotky nebo systém pohonu pojezdu, který se v řadě případů kombinuje se systémem zatížení řezačky, kdy se pojezdová rychlost přizpůsobuje sklizňovým podmínkám. Samozřejmostí je pohon přední nápravy nebo obou náprav s možností volby různých rozměrů pneumatik. * Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v únorovém Farmáři.
16.02.2017 | 07:00

Konzervace pícnin

Snížení stavu hospodářských zvířat mělo za následek pokles ploch pícnin na orné půdě. V současné době je pokles plochy pěstovaných pícnin na orné půdě zastaven a od roku 2009, kdy dosáhl svého minima (397 tis. ha), dochází k pozvolnému nárůstu (458 tis. ha v roce 2015). Plocha trvalých travních porostů se od roku 1989 stále pozvolna zvětšuje (od 828 tis. ha do současných 1001 tis ha). Na nárůstu ploch se podílí nejen živočišná výroba, ale i využití pícnin pro bioplynové stanice. Odvětví lze charakterizovat neustálým vývojem a modernizací technologií a techniky pro sklizeň a skladování pícnin. Vývoj se zabývá zlepšováním kvality práce, snižováním ztrát i energetické náročnosti a především zvyšováním výkonnosti strojů, kterou charakterizuje zvětšování záběrů, zvyšování pracovní rychlosti a spolehlivosti. Výsledky vývoje se potom příznivě projevují v ekonomických ukazatelích zvolených strojů a sklizňových linek. Základními tendencemi nových strojů pro sklizeň pícnin je snaha o maximální využití biomasy a uchování živin ze sklízených plodin. Sklizeň a kvalita píce Sklizeň píce probíhá po celé vegetační období se špičkami v době prvních sečí (květen až červen) a sklizně silážních plodin (září a říjen). Podle druhu sklízené plodiny můžeme sklízet 1x až 5x. V případě víceletých pícnin tvoří výnos po první seči až 60 % celkového výnosu v daném roce. Tato skutečnost je dána především průběhem počasí (zejména úhrnem srážek). Při špatném počasí a nevhodném způsobu sklizně, odrolem, nesebráním či nevhodnou konzervací, mohou činit ztráty sušiny na hmotě 15 až 35 %, ztráty živin až 50 % a vitamínů až 100 %. Vhodným sklizňovým postupem lze snížit riziko počasí a zabránit znehodnocení píce v průběhu uskladnění. Důležité je také vhodně zvolit termín sklizně s ohledem na zralost plodiny. Zpožděním sklizně dochází ke ztrátám využitelné energie (NEL) u trav o 0,26 MJ/kg sušiny. U jetelovin je to ještě výraznější, můžeme ztratit až 0,78 MJ/kg sušiny. Ztráty v technologiích sklizně pícnin jsou charakteru kvalitativního a kvantitativního. Mezi kvalitativní patří snížený obsah bílkovin a vitamínů daný především průběhem počasí nebo špatně zvoleným termínem seče s ohledem na zralost plodiny. Kvantitativní ztráty jsou dány neposečením, nesebráním a přepadem materiálu z odvozového prostředku. Článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D. vychází v únorovém Farmáři.
Kategorie: 
1 … 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 … 92

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down